ČESKÉ DĚTI SE VYDALY ZA DOBRODRUŽSTVÍM DO LITVY
Zatímco o dnešní mládeži často slýcháme, že nic nevydrží a volný čas tráví na gauči s mobilním telefonem bez zájmu o realitu, skupina dětí s těžkými životními osudy tento předsudek vyvrátila. Děti, mezi nimi i z DDŠ Býchory, své domácí pohodlí (byť v řadě případů institucionálního) na pár dnů vyměnily za zážitkový poznávací výlet do zahraničí. Pobyt v cizí zemi vyvrcholil venkovním interaktivním programem u českých vojáků v 1000 km vzdálené Rukle.
Podnikáme s dětmi výpravu do pobaltské Rukly, kde sídlí vojenská základna NATO. Letos v lednu tam zahájil svou zahraniční misi mimo jiné pluk radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce. Na takovou základnu vás s mobilem nepustí! Zdejší bezpečnostní pravidla jsou jasná – vypnuté mobily je nutné odevzdat na vrátnici, kam se dostanete až po pečlivé bezpečnostní prověrce a předem vyjednaných povolení. Průzkumná mise Naše několikadenní dobrodružství začalo už v Praze, odkud jsme do Rukly vyrazili autobusem přes Varšavu, Vilnius a Jonavu.
Právě v Jonavě si musí dát řidiči ze zákona povinnou pauzu, a tak dále do Rukly pokračujeme městskou autobusovou dopravou, linkou 2600. A to nadvakrát, neboť do prvního spoje se celá naše výprava nevešla. Přece jen je nás i s vedoucími početná skupina. Naše první část vystupuje na autobusové zastávce „Ruklos Seniunija“, kde čekáme na zbytek cestovatelského týmu. Nakonec spolu všichni vyrážíme na základnu, která je od nás vzdálená asi 0,5 km pěší chůze. Konečně vstupujeme dovnitř. Naše „průzkumná mise” může začít!
Na základně nás vítá major David, který aktuálně misi v Rukle velí. Doprovod nám postupně dělají dvě mladé kapitánky, několik vojáků včetně těch z oddělení pro vztahy s veřejností (PR) a vojenský kaplan v čele s velvyslancem ČR v Litvě Alešem Opatou a jeho manželkou. Procházíme kolem několika vojenských budov a stanů. „V některých stanech jsou plně vybavená fitness centra,“ dodává náš vojenský průvodce. Míjíme několik víceúčelových sportovních hřišť. V areálu nechybí ani kaple. Bližší prohlídka budov včetně kaple ale není povolena, a jak později zjišťuji, ani by nám na to nezbyl čas. Připravený program je opravdu pestrý! Pro děti je připraveno několik aktivit. Odvážně se pouští do náročné překážkové dráhy, či se na venkovních stanovištích seznamují s vojenskou technikou.
Některé momenty jsou skutečně inspirující – Julie například nadšeně zkouší snímat otisky prstů a prozradila, že studuje na fotografické škole. Nikolas s Davidem s přehledem přeskakují dvoumetrové překážky a zdolávají betonové příkopy. Na dalším stanovišti máme s dětmi možnost prohlédnout si vojenskou sanitku s vybavením a vyzkoušet si nácvik první pomoci. Jirka si právě zkouší „vystřelit“ z nenabitého kulometu FN MINIMI, asi nejtěžší zbraně, kterou nám vojáci ukázali. Ta učarovala většině dětí. Mně osobně zaujala ukázka chemické dekontaminace osob, zbraní a jiného materiálu, a také řízení robotické dekontaminační jednotky náležející k obrněnému vozidlu. Uvedené vozidlo je vybaveno přetlakovou hermeticky uzavřenou kabinou, a tak může být prováděn venkovní průzkum toxických látek během jízdy, aniž by někdo z vozidla musel vystoupit. Tříhodinový program je zakončen společnou diskusí o bezpečnosti na internetu a sociálních sítích.
Překážky a aktivity, které čeští vojáci v Litvě připravili pro děti z dětských domovů, zvládli mladí účastníci s odvahou a nadšením. Děti posílily nejen svaly, ale také kamarádské vztahy a důvěru v sebe sama. „Bylo to skvělé, hodně jsme se nasmály a užily jsme si to,“ shodují se. Po rozloučení s vojáky se vydáváme osm kilometrů pěšky zpět do Jonavy k našemu autobusu, který nás přes noc doveze do ČR. Na tváři úsměvy a v batohu dárky od vojáků – např. žlutá skleněná pamětní placka s nápisem „Czech Task Force – Lithuania“. Děti s křehkou minulostí Standardní denní režim vojáků na základně na chvilku rozvířily nadšené výkřiky „Wow!“ a „Ty brďo!“ dětí ve věku 13–17 let z České republiky. Jedná se o děti, které momentálně žijí v dětských domovech (DDŠ Býchory u Kolína a DD Tuchlov u Teplic) a o děti, které jsou součástí Dream Academy při Mezinárodním vězeňském společenství, z.s. Tyto děti si zažívají složitou situaci často proto, že je minimálně jeden z rodičů ve vězení, nebo se jeho rodina pohybuje na kraji existenčních problémů.
„Dává nám velký smysl děti s takovou „rodinnou anamnézou“ přizvat do projektů, které mají nejen vzdělávací přínos, ale pomohou jim v nabytí větší sebedůvěry a do budoucna jim mohou být inspirací v dalším rozvoji,“ sděluje Martin Paclík, hlavní pořadatel akce CVVZ Kolín 2025 a předseda Rady dětí a mládeže Středočeského kraje, z. s.
Co jsme všechno zažili Program s vojáky řadily děti mezi své top zážitky, ale naše zahraniční výprava nebyla jen o vojenských aktivitách – během naší čtyřdenní cesty jsme navštívili také hlavní města Varšavu a Vilnius. Navíc jsme měli možnost setkat se s litevskými skauty a strávit s nimi zábavné odpoledne. A tak si děti odvážejí nejen zážitkové deníky plné vzpomínek, ale i nově navázaná přátelství a rozšířené obzory. Když jsme se ptali dětí, jestli by chtěly jet znovu, všichni jednohlasně odpověděli, že ano!
KDO ZA TÍMTO PROJEKTEM STOJÍ
Poznávací zájezd uspořádali organizátoři akce Celostátní vzájemná výměna zkušeností (CVVZ), Kolín 2025. Jedná se o jedno z největších setkání lidí (cca 800 účastníků), kteří se věnují dětem a mládeži ve volném čase. Akce se pořádá každý rok a pokaždé v jiném městě. Letos se hostitelským městem stal Kolín. Hlavním tématem pro kolínskou CVVZ je odvaha, odolnost a duševní síla. „Tímto projektem jsme chtěli tato osobnostní témata přiblížit i dětem bez fungujícího rodinného zázemí a mnohdy bez vlastního domova. Na kolínské CVVZ chystáme program plný tradičních i nevšedních zážitků a tyto odvážné děti na naší akci nesmí chybět. Proto jsme je už nyní velmi rádi pozvali,“ říká Martin Paclík. „Neskutečné zážitky ze zahraničí si mohly děti odvézt díky finanční podpoře partnerské organizace Dům zahraniční spolupráce. S výběrem dětí na tento výjezd nám ochotně pomohl Nadační fond Evy Pavlové,“ dodává spoluorganizátorka zájezdu Beata Zemanová. Po celou dobu zájezdu se o zdraví účastníků staral Michal Tasch, ředitel kolínské pobočky Českého červeného kříže. Další články a informace k akci včetně fotogalerie sdílíme na webu www.rdmsk.cz.
za organizační tým zájezdu
Veronika Opatřilová