Náčelníkem generálního štábu se Jaromír Zůna nestal. Tak zamíří na ambasádu do Pekingu

Jedenašedesátiletý generálporučík a veterán balkánských misích IFOR a SFOR by se měl vojenským přidělencem na české ambasádě v Pekingu stát během několika týdnů. Jak Reportéři ČT zjistili od tří na sobě nezávislých zdrojů v armádě a diplomacii, čeká se už jen na schválení jeho jména čínskou stranou. Reportéři ČT se s dotazem obrátili i na samotného Jaromíra Zůnu. Ten však na zaslanou textovou zprávu nezareagoval.

„Pan generál Zůna působí v rámci resortu ve Vojenském zpravodajství,“ objasnila nyní Simona Cigánková z tiskového oddělení ministerstva obrany. Nic víc prý novinářům nemůže sdělit. Jan Pejšek, mluvčí Vojenského zpravodajství, pak Reportérům ČT řekl, že Zůna se u nich skutečně připravuje na svou budoucí kariéru ve vojenské diplomacii. Generálovu cílovou destinaci nicméně odmítl upřesnit.

Jaromír Zůna se v lednu 2019 stal prvním zástupcem náčelníka generálního štábu. Avšak krátce poté, co letos v červenci převzal velení na generálním štábu Karel Řehka, Zůna z nejvyšších míst české armády úplně zmizel. Řehka jej ve svém nejužším týmu nemá, jeho prvním zástupcem je Ivo Střecha.

[https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/crop_280x185/public/images/2656050-p2022061703567.jpeg?itok=FuDcDunQ]Jaromír Zůna je s armádním prostředím spojený už od roku 1976, kdy nastoupil na střední vojenskou školu v Opavě. Prošel několika kurzy v Evropě i zámoří, v devadesátých letech působil v misích IFOR a SFOR. Podle životopisu na stránkách ministerstva obrany mluví anglicky, arabsky, francouzsky a rusky.

„Jeden z mých kolegů kdysi používal v nadsázce rčení ,cyklus vynořování a zanořování’. Některé funkce jsou více exponované a viditelné, jiné naopak. Osobně si myslím, že jsem měl to štěstí, že jsem byl více na těch exponovanějších funkcích. Některé z nich byly náročné, jiné zase velmi zajímavé svým obsahem,“ zhodnotil Jaromír Zůna před třemi roky svou vojenskou kariéru v armádním magazínu A report.