PODÍVEJTE SE: NAVŠTÍVILI JSME TO NEJTAJEMNĚJŠÍ MÍSTO V KOLÍNSKÉ NEMOCNICI
Detektivové v kriminálním filmu řeší vraždu a čekají na výsledek pitvy, která určí přesnou příčinu smrti. Takovou představu můžeme mít o práci patologa. Podle Radima Žaluda, primáře patologie kolínské nemocnice, který byl Deníku průvodcem po svém pracovišti, je to ale mýtus. Nicméně jejich práce je také někdy detektivka, když hledají příčiny nemocí. Odehrává se však v drtivé většině času pod mikroskopem.
Patologie je jeden ze základních lékařských oborů pro diagnostiku chorob. Představa o tom, že se patologové zabývají pouze vyšetřováním těl zemřelých, je podle primáře patologie kolínské nemocnice Radima Žaluda nepřesná. „Lidé si myslí, že od rána do večera trávíme čas na pitevně. To je ale rozšířený mýtus. Pitvy sice neodmyslitelně k oboru patří, avšak tvoří pouhý zlomek naší práce. V kolínské nemocnici je to méně než jedno procento.“ Pitvy, které na oddělení provádějí, jsou výhradně u lidí, kteří zemřeli přirozenou smrtí ve zdravotnickém zařízení. „Cílem takové pitvy je porovnat patologický nález s klinickými diagnózami. Je to zpětná vazba pro klinické kolegy, kdy jim poskytujeme odpovědi na nejasnosti v klinickém obrazu a v léčbě pacienta,“ vysvětluje Radim Žalud.
Hlavní část dne proto tráví patolog u mikroskopu. Drtivou většinu času provádí bioptická a cytologická vyšetření tkání a buněk. Řada nemocí totiž mění strukturu nebo vzhled buněk, tkání a orgánů, které jsou viditelné pohledem nebo pod mikroskopem. „Mnoho lidí má o patologii zkreslenou představu kvůli televizním seriálům. Nejvíce času trávíme mikroskopickou diagnostikou tkání a analýzou buněk odebraných od živých pacientů. Zjišťujeme, zda je tkáň postižená nějakým onemocněním, například nádorovým bujením nebo zánětem. Pro představu, v kolínské nemocnici provedeme ročně asi padesát pitev, ale více než deset tisíc vyšetření vzorků od živých pacientů,“ podotýká primář Radim Žalud.
Na patologii se dostávají vzorky prakticky ze všech oddělení. Jde o tkáně nebo i celé orgány získané při chirurgických zákrocích nebo biopsii. „Zkoumáme všechno vyjma mozku a srdce. Jde o vzorky milimetrové, ale i komplexy orgánů, například žaludek či střevo s uzlinami, dělohu s vejcovody a vaječníky nebo například placentu po předčasném porodu,“ vysvětluje Radim Žalud. Patolog vzorek nejprve prohlédne a vybere, které části je potřeba prozkoumat pod mikroskopem. „Vybraný materiál po adekvátní fixaci a odvodnění prosycujeme parafínem tak, aby jej laborantka mohla krájet na řezy o tloušťce několika tisícin milimetru. Abychom získali přehled o jemných změnách a mohli je rozeznat, využíváme řadu barvících metod. Obarvený preparát je připravený pro vlastní práci patologa. Při mikroskopickém posuzování si všímáme zvláštností ve stavbě tkání a vzhledu jejich buněk,“ popisuje primář oddělení.
Verdikt patologa tak vychází nejen ze zkoumání tkání a buněk, ale i klinických údajů o pacientovi. Spolupráce s ošetřujícím lékařem je tedy neobyčejně důležitá i s ohledem na fakt, že řada vyšetření se provádí z velmi drobných vzorků a ty je potřeba maximálně vytěžit pro diagnostiku: „Nestačí pouze konstatovat, že se jedná například o zhoubný nádor, ale pro naplánování nejvhodnější léčebné strategie je nutné tento nádor přesně identifikovat,“ uzavírá primář patologie kolínské nemocnice Radim Žalud. Právě pro diagnostiku zhoubných nádorů je role patologa nadále stěžejní.
Medailonek primáře Žaluda
MUDr. Radim Žalud působí v oboru patologie přes 30 let. Narodil v Českých Budějovicích a vystudoval 1. LF UK v Praze. Po absolutoriu v roce 1994 nastoupil jako sekundární lékař na oddělení patologie v kolínské nemocnici. V roce 1997 složil první atestaci v oboru patologická anatomie a v roce 2001 přidal druhou atestaci v oboru patologická anatomie, od roku 2005 je primářem oddělení.