První červenec byl pro Českou republiky významným datem. Odstartovalo již druhé české předsednictví v Radě Evropské unie, které probíhat až do konce prosince letošního roku. Česká republika je společně s Francií a Švédskem součástí jedenácté předsednické trojice. Od prvního předsednictví, které pořádala Česká republika od 1. ledna do 30.6. 2009, uběhlo již 12 a půl roku. Nyní předsednictvím navazujeme na Francii, které patřilo vedení v první polovině roku a dle zavedených pořádků budeme předávat Švédsku, které bude v čele od 1. ledna do 30. června 2023
Významná událost, což převzetí předsednictví jistě je, si zaslouží slavnostní formu. A ta rozhodně nechyběla. Oficiální předání proběhlo v pátek 1. července v Litomyšli. Na setkání s vládou České republiky a s Parlamentem České republiky přijelo, jako zástupci kolegia Evropské komise, devatenáct evropských komisařů a nechyběla ani předsedkyně této komise Ursula von der Leyen. Návštěva Evropské komise v předsednické zemi vždy na začátku předsednického období je důležitou a zavedenou tradicí. Kromě symbolického významu má také praktické důvody. Pomáhá nastavit podobu následné spolupráce a vyjasnit si vzájemná očekávání. Součástí návštěvy byla diskuze nad prioritami českého předsednictví a další evropsky významná témata, která mohou podobu předsednictví výrazně formovat. Šlo především o energetickou bezpečnost EU, válku na Ukrajině a následnou obnovu země po jejím skončení. Dále se probírala zelená a digitální tranzice, odolnost EU či ochrana demokracie.
Co se týče střídání a předávání předsednictví EU, jde o promyšlený, dlouhodobý a opakující se systém. Všechny členské státy Evropské unie se pravidelně na rotační bázi střídají v šestiměsíčních předsednictvích v Radě Evropské unie. Předsednické státy určují agendu a priority Rady EU, řídí její zasedání, hledají kompromisy mezi jednotlivými státy a v neposlední řadě zastupují Unii na jednání s ostatními institucemi EU a vnějšími partnery. Za účelem zajištění kontinuity, jsou členskými státy tvořena tato tzv. předsednická tria, která tvoří společný program.
Program tria vytyčí společné priority třech po sobě jdoucích půlročních předsednických obdobích a zároveň se věnuje otázkám, které jsou aktuálně diskutovány v institucích EU. Společný program Francie, České republiky a Švédska byl schválen 14. prosince 2021 Radou pro obecné záležitosti a je rozdělen do čtyř prioritních tematických oblastí.
Co se týče obsahu, reaguje program tria na širokou škálu politických, sociální i ekonomických výzev. Témata, na která bude cílena maximální pozornost jsou okolnostmi velmi jasně stanovena a nikoho nepřekvapí, že je nutné řešit a zmírňovat ekonomické i sociální následky pandemie covid-19. Nástrojem pro to bude naplňování Plánu na podporu a oživení Evropy, a to především prostřednictvím investic do zelené politiky a digitální transformace. Mezi další konkrétní kroky bude pak patřit například posílení odolnosti EU, její konkurenceschopnosti a konvergence. Jedním z cílů programu je zajištění koordinace hospodářských politik v souladu s tempem a silou oživení, tak aby došlo k celkovému posílení Evropské unie. Dále budou snahy upřeny k posilování vztahů se strategickými partnery včetně transatlantických spojenců a nových nastupujících mocností. Společné obecné priority programu zní následovně:
- Ochrana občanů a svobod
- budování hospodářských základů: evropský model pro buducnost
- budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy
- prosazování evropských zájmů a hodnot ve světě
V rámci těchto obecných prioritních oblastí si každá země stanoví priority s konkrétnější podobou a cíly, a naplánuje kroky k jejich naplnění. Česká republika se tak během svého předsednictví zaměří na následující prioritní oblasti, které jsou vzájemně velmi úzce provázané a do značné míry se ovlivňují.
- Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny
Tento bod přinesly poměrně nedávné, dramatické události a je naprosto jasné, že musí být mezi prioritami. Mimo jiné i proto, že bezprostředně ovlivňuje řadu oblastí našeho života. V rámci předsednictví bude Česká republika podporovat snahy EU uhájit suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny a to všemi dostupnými prostředky, sankcí nevyjímaje. Podporováno bude také dosažení shody v otázce udělení kandidátského statusu Ukrajině.
Co se týče konkrétních kroků, půjde o přesměrování finančních prostředků a vytvoření systému podpory nejvíce potřebným státům, organizacím a občanskému sektoru. Jedním z nejdůležitějších bodů bude ochrana dětí a jejich přístup ke vzdělání, což souvisí s navýšením kapacit předškolní péče a mimoškolních aktivit. Tato opatření jsou mimo jiné nezbytná pro zapojení žen do trhu práce.
Úzce souvisejícím tématem je poválečná obnova Ukrajiny, kdy bude nutné se zaměřit na obnovení kritické infrastruktury, zajištění základních služeb, koordinaci zdravotní péče či na hospodářskou obnovu a stabilitu Ukrajiny. Zde bude zásadní zajištění dostatečných finančních zdrojů, a to z celého světa.
Také je důležité neopomenout, že řada uprchlíků se do své země vrátí až se značným časovým odstupem nebo dokonce vůbec, proto je nutné se zabývat jejich dlouhodobou integrací do společností členských států EU. Aby tato mise byla úspěšná, bude zapotřebí efektivní evropské spolupráce a solidarity.
- Energetická bezpečnost
V otázce energetiky je klíčové oprostit se od závislosti na ruském plynu, ropě či uhlí. Proto bude úkolem českého předsednictví implementace plánu RePowerEU, pod který spadá zajištění různorodých zdrojů energie, včetně jejich logistiky, dále pak obecně úspora energií nebo zrychlený přechod na nízkoemisní a obnovitelné zdroje energie. Nutné je doplnit před nadcházející zimou plynové zásobníky a to i prostřednictvím podpory společných dobrovolných nákupů.
V dlouhodobé perspektivě bude jedním z cílů EU dekarbonizace jejího průmyslu a přechod od zemního plynu na vodík. Tato cesta je ale zatím dlouhá a vyžaduje mnoho kroků, proto se Česká republika v rámci předsednictví zaměří především na hlavní krátkodobý cíl, který opět souvisí s Ruskem, a to zbavení se závislosti na jeho fosilních palivech.
Dále se bude zabývat rolí jaderné energetiky v zajištění energetické bezpečnosti EU a plnění klimatických cílů.
Co se týče dopravy, bude pozornost zaměřena na snižování emisí, podporu dopravních módů šetrných k životnímu prostředí a na infrastrukturu pro alternativní paliva, což je klíčové pro rozvoj čisté mobility. S cílem zefektivnit dopravní toky napříč členskými státy a zároveň i v této oblasti podpořit dekarbonizaci, bude podporován rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T).
Oblastí, která v tomto kontextu zajímá českého občana pravděpodobně nejvíce, jsou negativní sociální a ekonomické dopady vysokých cen energií a především nástroje pro jejich řešení. Ani přechod uhlíkové neutralitě nebude jednoduchý, a proto je nezbytné ho doprovázet funkčními sociálními opatřeními. Takové opatření může mít například formu podpory energetické úspory domácností, která bude žádoucí i s ohledem na inflaci.
- Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru
Další dílek do skládačky bezpečné a stabilní Evropy je posílení bezpečnosti a obranyschopnosti, a to především v kontextu partnerství s NATO. Půjde o zavádění důležitých témat v rámci tzv. Strategického kompasu. Strategický kompas je strategický koncept NATO, který určuje směr a cíle EU na poli obrany a bezpečnosti na dalších deset let. Je rozdělen do čtyř oblastí: krizové řízení, odolnost, rozvoj schopností a partnerství.
Pozornost bude mimo jiné cílena na rozvoj dlouhodobé spolupráce na strategických vojenských systémech, ale třeba také na posilování souvisejících průmyslových kapacit v EU.
A vzhledem k tomu, že války se už dávnou neodehrávají pouze na bitevní polích, budou důležitým tématem kybernetické hrozby a geopolitické souvislosti nových technologií. Sem spadá boj proti dezinformacím, bezpečnost kyberprostoru či podpora rozvoje tzv. Hybridního toolboxu, což je balíček opatření, které umožní členským zemím EU společně reagovat na hybridní působení a hrozby. Speciální pozornost si pak zaslouží kybernetická bezpečnost unijních institucí, orgánů a agentur a komunikační systém EU.
- Strategická odolnost evropské ekonomiky
Události posledních dvou let, ať už šlo o pandemii covid-19 či ruskou agresi, způsobily inflační šok velkou nejistotu trhu a ukázaly slabiny globální dodavatelských řetězců. Nyní je tedy nutné maximálně podpořit technologickou konkurenceschopnost v souvislosti s podporou vlastních výrobních kapacit a zároveň s rozšířením volného obchodu s demokratickými státy ve světě. Chybějící určité potraviny, léčiva či nezbytné součástky, jako jsou např. polovodičové čipy, nebyly nyní ničím výjimečným. Společným zájmem je, aby tento nedostatek byl minulostí. To bude znamenat přehodnocení některých dodavatelských řetězců tak, aby byly stabilní a byla vždy zabezpečena dostupnost strategických surovin a dílů. Zvláštní důraz pak bude kladen na informační technologie. Řešení spočívá v uzavírání dohod s demokratickými státy a upevňování a prohlubování transatlantické spolupráce v rámci Rady EU – USA pro obchod a technologie, se zvýšeným zaměřením na strategickou spolupráci včetně společných opatření pro odolnost dodavatelských řetězců.
- Odolnost demokratických institucí
Sousloví odolnost demokratických institucí se může zdát poměrně abstraktní, ale to neznamená, že by měl být tento bod upozaděn, právě naopak. Bez zázemí fungujících demokratických institucí by se těžko podnikalo cokoliv z výše uvedených kroků. Události spojené s ruskou agresí velmi jasně a důrazně připomněly, že dlouhodobá prosperita a stabilita Evropy je založena na funkčních demokratických mechanismech. A i tato oblast má řadu konkrétních a dobře uchopitelných nástrojů. Lze sem zařadit například transparentní financování politických stran, nezávislost masových sdělovacích prostředků a otevřený dialog s občany. Jednou z možností, jak zjistit názory občanů jsou konference. A právě Konference o budoucnosti Evropy, která byla unikátním prostorem pro občany debatovat o budoucnosti Evropy, přinesla řadu podnětů pro budoucí směřování Unie. Česká republika, jako předsedající země, bude s těmito podněty nadále pracovat a pokusí se z nich vytěžit maximum. Důležitým prvkem pak bude vytvoření prostoru pro pokračování těchto debat, s důrazem na zlepšení dialogu s mladými lidmi a podporu jejich účasti v politických procesech. Mimo jiné i v návaznosti na Evropský rok mládeže 2022. Dále bude důležité zaměřit se na dodržování a posilování svobod a evropských hodnot v offline i online prostředí. To bude společným úkolem všech demokratických států. Základní práva a svobody musí být dodrženy i v digitálním prostředí a je žádoucí, aby globální standardy vycházel z tzv. přístupu zaměřeného na člověka. Důležité bude také uplatňování dokumentu Evropský akční plán pro lidská práva a demokracii, který poskytuje řadu nástrojů, včetně případných sankčních mechanismů. Podporována bude občanská společnost a nezávislé sdělovací prostředky. Pozitivní dopady těchto kroků se projeví i v dalších oblastech. Spravedlivé podmínky pro evropské i neevropské firmy, a to především v oblastí dopadů na životní prostředí a klima a respektování lidských práv, vytvoří prostor pro další rozvoj obchodní výměny na otevřených trzích. Dále do této oblasti patří otázka posílení transparentnosti kryptoměn a eliminace rizik jejich zneužívání či boj proti kybernetickým a hybridním hrozbám. .
Předsednictví však není jen a pouze o debatách, jednání a politických rozhodnutí, je spojeno také s kulturou a reprezentací, a to jak celé Evropské unie vůči světu, tak dané předsedající země. Z toho důvodu je během celého předsednického období připravena řada doprovodných akcí. Koncerty, výstavy, soutěže, zajímavá setkání nebo happeningy. Každý se bude moct na Evropu naladit podle svého gusta. Tipy na to, co bude kde k vidění, slyšení či ochutnání, vám přineseme v příštím článku.
Pokud vás ohledně předsednictví zajímá aktuální dění nebo si chcete program a jeho priority nastudovat podrobněji, můžete navštívit oficiální stránky přímo věnované Českému předsednictví v Radě Evropské unie.