autor: HN – Lukáš Bíba
Příběh nového stavebního zákona míří k dalšímu zvratu. Co nejrychleji ho chtějí změnit koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a PirSTAN, které připravují budoucí vládu.
Novou podobu zákona budou strany ladit už tento týden. Nejzásadnější změna se dotkne Nejvyššího stavebního úřadu. Nová státní instituce pod sebou měla centralizovat dosavadní systém stavebních úřadů. Budoucí vládní koalice ale počítá s tím, že stavební řízení dál zůstane v rukou úředníků na obcích, jak je tomu dosud.
„Jde nám hlavně o návrat ke smíšenému modelu stavebních úřadů nebo posílení územního plánování. Naopak řadu dobrých věcí ze schváleného návrhu zachováme, jako například zákaz ping-pongu, kdy si úřady stavební záměr přehazují mezi sebou,“ řekl HN místopředseda ODS Martin Kupka.
Stavební zákon prosadila Babišova vláda letos v červenci. Jeden z hlavních programových bodů hnutí ANO má přinést zrychlení výstavby, která v Česku vázne. Podle statistik Světové banky, jež hodnotí rychlost povolování staveb, jsme až na 157. místě ze 170 sledovaných států. To ve výsledku přispívá k prodražování bydlení a brzdí také dostavbu dálniční sítě nebo budování vysokorychlostní železnice.
Podle Kupky a jeho kolegů by však schválená podoba stavebního zákona ještě zhoršila kvalitu stavebního řízení, neboť by úředníci byli po centralizaci pod státem od dění v obcích odtrženi. To by mohlo vést k žalobám, které povolování staveb ještě zbrzdí.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) snahy středopravicových stran kritizuje. „Nový stavební zákon je velmi provázaná norma, která nebude fungovat, pokud z ní budou vytrhovány a měněny jednotlivé části. Pokud chtějí nové koalice měnit institucionální podobu stavební správy a ponechat stavební úřady v první instanci v přenesené působnosti, nebude možná zastupitelnost úředníků, a nebude tak možné dodržovat lhůty,“ tvrdí.
Sama Babišova vláda však v minulosti přišla s úpravou, která obcím stavební úřady ponechala. Po silné kritice jim to loni slíbil premiér. Skupina zákonodárců v čele s poslancem ANO Martinem Kolovratníkem ale následně ve sněmovně předložila komplexní pozměňovací návrh, který úředníky znovu přesunul pod stát. Návrh v červenci prošel i navzdory senátnímu vetu.
Vedle opozice se do boje s novým stavebním zákonem chystají pustit i kraje. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický z ČSSD pro HN uvedl, že dál počítá s předložením návrhu na odložení platnosti zákona o rok. Podle současného plánu má nové stavební právo začít naplno platit od července 2023. „Náš návrh by měl nyní dostat sněmovní tisk a měl by být zařazený na nejbližší schůzi sněmovny, zřejmě na tu prosincovou,“ řekl hejtman.
Podle Netolického by vláda také měla přerušit výběrové řízení na šéfa Nejvyššího stavebního úřadu. To kabinet spustil v září. Vítěze má vybrat do konce roku. Kupka úplné zastavení procesu nežádá. „I my počítáme s Nejvyšším stavebním úřadem jako odvolacím orgánem. Jen bychom uvítali, kdyby jeho šéfa vybrala až nová vláda,“ prohlásil poslanec.
Dostálová však k takovým krokům nevidí důvod. Ohrazuje se také proti tvrzení Netolického s Kupkou, že účinnost zákona bude zřejmě třeba posunout i kvůli tomu, že je vláda ve skluzu s přípravami na digitalizaci stavebního řízení. Podle Dostálové to však nedává smysl, jelikož se digitalizace musí stihnout v původním termínu, jinak na ni Česko nebude moci čerpat dostatek peněz z evropských fondů. Ministryně dodává, že její úřad už zakázku na klíčové informační systémy vypsal. Stalo se tak koncem minulého týdne.
Odkaz na článek zde