V posledních letech narůstají u některých lidí obavy z účinků takzvaného elektromagnetického smogu. Většina z nás ne v průběhu celého dne neustále vystavena přítomnosti nejrůznějších elektrických zařízení a přístrojů. Jak je to ale s vlnami, které tato zařízení vyzařují, a jak moc nám toto záření škodí – pokud vůbec?
Není záření jako záření
Prakticky veškerá elektronická zařízení, ať už jde o mobilní telefony, mikrovlnné trouby, Wi-Fi routery nebo třeba počítače, vyzařují jisté množství okem nepozorovatelných energetických vln. V posledních letech se můžeme setkat s varováními, která se týkají těchto elektromagnetických polí. U některých lidí se můžeme setkat se zvýšenými obavami ze zařízení, která jakýmkoliv způsobem souvisí se sítěmi – v loňském roce se například v některých kruzích doslova rozhořela panika ohledně 5G vysílačů. V souvislosti s obavami z elektromagnetického záření se mluví také o takzvaném elektrosmogu. Co je to elektrosmog? Tímto výrazem se laicky označuje negativní vliv zmíněného elektromagnetického záření. Toto záření lze rozdělit na ionizující (rentgenové záření) a neionizující (ultrafialové či infračervené záření). Ionizující záření je ve větších dávkách prokazatelně škodlivé, v případě neionizujícího záření, které se v našem okolí vyskytuje běžně, ale nepanuje jednoznačná shoda.
Nízkofrekvenční elektromagnetické pole má frekvenci od 0 Hz do 10 MHz. Jediný prokázaný účinek, který toto pole má na lidské tělo, je jistá míra dráždění nervové tkáně. K tomu ale dochází pouze při dostatečné intenzitě, přičemž efekty mizí okamžitě po vypnutí pole. Dosáhnout takového elektromagnetického pole, které by způsobilo závažné ohrožení zdraví, je technologicky nemožné. Vysokofrekvenční pole má frekvenci od 100 kHz do 300 GHz. Při takto vysokých frekvencích je vlnová délka příliš malá na to, aby nervy stačily zareagovat na rychlé změny pole, vlivem těchto frekvencí ala může díky přeměně elektromagnetické energie v teplo docházet k zahřátí tkání. V případě vysokofrekvenčních polí je limit stanoven tak, aby míra ohřevu tkáně nepřesáhla 0,1 °C při kontrolované expozici a 0,02 °C při nekontrolované expozici. Jelikož ohřev není okamžitý efekt a vykazuje setrvačnost, je při hodnocení expozice nutné absorbovaný výkon průměrovat přes dobu 6 minut, která souvisí s termoregulačním mechanismem těla.
Zdroj obrázků: Pexels
Dávka dělá jed
Škodlivost neionizujícího záření zatím nebyla jednoznačně prokázána, i když se na internetu můžeme setkat s nejrůznějšími teoriemi. Nejrůznější instituce po celém světě se ale výzkumem na toto téma intenzivně zabývají, a v rámci tohoto výzkumu došlo kromě jiného také ke stanovení limitů elektrosmogu. U nás se rozhodně nemusíte obávat, že byste byli vystaveni jeho nadlimitním hodnotám. Problematiku elektrosmogu má v České republice na starost Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole, která mimo jiné stanovuje limity elektrosmogu a také dohlíží na jejich dodržování. Tyto limity byly v ČR stanoveny v souladu s doporučeními příslušných institucí v Evropské unii, a jsou oproti realitě o poznání vyšší. Je tedy prakticky nemožné, abychom byli vystaveni vyššímu záření. Příznaky, které někteří připisují působení elektromagnetického smogu – migrény, potíže se zažíváním, sexuální dysfunkce nebo třeba alergie – jsou tak s mnohem větší pravděpodobností spíše důsledkem nezdravého životního stylu, stresu, a nejrůznějších zlozvyků.
Zdravotní limity pro elektromagnetické pole jsou v České republice stanoveny nařízením vlády č. 291 / 2015 Sb., přičemž tyto limity byly převzaty z doporučení Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection, ICNIRP), a tyto limity považuje za zdravé také Světová zdravotnická organizace (WHO).
Zdroj obrázků: Pexels