Internet v době covidové

Co přinesla koronavirová krize a co se díky krizi změnilo
Karanténní opatření a práce z domova otestovala odolnost české telekomunikační
infrastruktury. Je dobré podělit se se zástupci samospráv o zkušenosti z průběhu krize –
ukázalo se, kam napřít úsilí, abychom byli připravení i na další krizi.

Pevné sítě obstály bez výhrad, mobilní sítě s krátkými obtížemi na začátku krize
Český internet obstál, a to i v porovnání s ostatními státy EU. Zatímco jsme zaznamenávali
požadavky kolegů z EU směrem k poskytovatelům mediálního obsahu na snížení kvality
rozlišení streamovaného obsahu, například na vidoportálech Youtube a Netflix, u nás taková
opatření nebyla potřeba. Český telekomunikační úřad sice také vydal doporučení na snížení
rozlišení, ale zároveň ujistil trh, že takové doporučení vydává ze solidarity s postiženými státy
Unie a nemá původ v podnětech z českého prostředí.
Určité těžkosti vznikaly v mobilních sítích. V řádech několika hodin byla znát zhoršená
kvalita služeb při propojování hlasových hovorů a při přihlašování telefonů do sítě. Vysoká
koronavirová zátěž předběhla plánovaný upgrade v jádru sítě, ve kterém jsou zřízeny fyzické
propoje mezi operátory. Nebyl problém rychle spojení mezi sítěmi posílit. Pro Vaši lepší
představu o fyzické podobě potíží – kapacitu se podařilo urychleně navýšit v rámci budovy
jednoho datového centra. Proč je důležité vypíchnout lokální charakter závady? Ukazuje, že
zbytek sítě, od páteře po poslední připojení k rádiovému převaděči se v krizi celkem osvědčil.
Ukázal však na nutnost kontinuálních investic do kapacit páteřních přípojných sítí, a to jak
v mobilní, tak v pevné síti. Zejména některé přípojné sítě do malých obcí a odloučených
oblastí trpěly vysokou zátěží.

Jak vlastně provoz v jádru našeho internetu vypadal?
Optikou správce sítě šlo o dlouhé Vánoce. Svátky jsou pro síťaře specifické trvalou špičkou,
která spolehlivě ukáže na každý kapacitní problémy v jejich sítích. Každý rok narostou
požadavky na kapacitu přenosové soustavy telekomunikačních sítí přibližně o polovinu,
v rostoucích lokalitách jednou tolik. Proto jsou upgrady technologií plánované po celý rok,
stavební sezona probíhá na podzim. Internetové sítě se připravují na „sezonu“.
Za běžných okolností začíná “špička” kolem 17 hodiny a stoupá až k vrcholu kolem deváté
hodiny večerní. Během koronavirové karantény začal nárůst kolem 10 hodin dopoledne a
držel se celý den, nejvyšší datový tok jsme zaznamenávali mezi osmou a desátou hodinou
večerní. V průběhu března trvale špička rostla, v dubnu již docházelo k relativnímu poklesu
zátěže.
Obsah: Media, videokonference – a IPTV
Na hraničních routerech sítí vidí správci sítí typ provozu, který jim sítí protéká. Znají zdrojové adresy
různých služeb, a jsou schopní přesně analyzovat objem datového toku. Řízení toku dat v síti je
důležité kvůli bezpečnosti a zajištění plynulého provozu právě v případech mimořádných událostí.
Znalost síťových grafů nám umožňuje analyzovat chování uživatelů. Co se tedy v krizi změnilo?
Především videokonference. Koronavirová krize naučila uživatele našich sítí scházet se virtuálně,
kdykoliv není nezbytně nutné se fyzicky scházet. Pro porady v malých týmech jsou ideální, umožňují
se vidět emoce účastníků pomocí webové kamery, a sdílet dokumenty na obrazovce. Provoz ze
serverů provozujících videokonferenční služby se už nikdy nevrátí do stavu před krizí. Osobně
považuji popularizaci konferenčních videoslužeb za jeden z mála pozitivních dopadů nemoci Covid19.

Naplno se projevilo úskalí digitalizace ve školách. Posílit připojení škol nebo zřídit videoučebny
s potřebným vybavením sice stojí nemalé finanční prostředky, ale nejde o neřešitelnou úlohu. Bariéru
distančního vzdělávání poněkud překvapivě tvoří nedostatky ve vybavení kvalitní výpočetní technikou
u žáků škol. V rodinách není dost moderních počítačů, aby se současně připojili všichni školou povinní
žáci.

IPTV, Youtube, Netflix, HBO
Trvalou zátěž v sítích představovala streamovaná média. Zejména u IPTV, služeb poskytování
televizního vysílání přes internet, došlo k výraznému nárůstu provozu. Kromě vlivu koronakrize byl
nárůst ovlivněný probíhajícím převodem terestriální služby pod standard vysílání DVB-T2. Potíže se
sledováním televizních služeb zaznamenali zejména zákazníci O2 TV. Ty však nebyly způsobené
přenosovou kapacitou internetových sítí. O2 si způsobilo velké problémy s výpočetní kapacitou části
platformy, která má za úkol ověřit přihlašovací údaje zákazníka, vyhlášení bezplatného období pro
využívání služeb. Ostatní české IPTV platformy, fungovaly díky decentralizované struktuře
obsahových serverů bez závažných výpadků. Platformy KUKI TV a SledováníTV nám hlásili problémy u
některých koncových zákazníků, kteří mají připojení pomocí fixního LTE a také u některých WiFi
providerů.
On-line obsahové platformy, jako jsou Netflix nebo HBO, hlásí výrazný nárůst platících uživatelů.
Koronakrize mění ochotu obyvatel platit za on-line služby měsíční paušální poplatky. To je dobrá
zpráva pro digitalizaci a pro operátory – cena za služby připojení domácností je v porovnání se
zahraničím nízká. To je pro obyvatele dobrá zpráva. Na druhou stranu poptávka po rychlejších a
stabilnějších službách klade nároky na urychlení nákladných investic do kapacitních přípojek i
v malých obcích. Čím důležitější se stává stabilní připojení pro domácnosti, tím vyšší je ochota obcí
koordinovat investice a zjednodušovat výstavbu pro jejich operátory. A to je důležité.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.