Macronova centristická aliance má však šanci zůstat po druhém kole příští neděli největší parlamentní silou. Podle agentury DPA by mohli získat v Národním shromáždění většinu. Agentura AFP si tím však není jistá. V průzkumu belgického listu La Libre dokonce koalice NUPES lehce vede nad Macronovou formací.
Sondáž agentury Ipsos – Sopra Steria přisuzuje Spolu 255 až 295 křesel z 577, průzkum společnosti Elabe 270 až 310 křesel. NUPES má podle Ipsos – Sopra Steria šanci získat 150 až 190 křesel, Elabe ji přisuzuje 170 až 220 křesel. Rozdíl mezi procentním ziskem a konečným ziskem mandátů je způsoben složitým systémem francouzských parlamentních voleb.
Mélenchon uvedl, že „prezidentská strana byla poražena“. Vyzval voliče, aby levicovou koalici znovu podpořili v druhém kole a odmítli záměry prezidentského tábora. Druhé kolo se uskuteční v obvodech, kde žádný kandidát nezíská padesát procent odevzdaných hlasů a současně pětadvacet procent hlasů všech registrovaných voličů.
Premiérka Élisabeth Borneová uvedla, že prezidentská koalice má týden na to, aby v druhém kole získala „silnou a jasnou většinu“. Podle ní jsou v sázce základní hodnoty francouzské republiky. Vyzvala k mobilizaci proti extrémům. „Republika neznamená štvát jedny lidi proti druhým,“ uvedla.
Zdroj: ČT24 „Podle většiny průzkumů vyhrála levicová koalice. Nejčastěji se uvádějí čísla 26,2 procenta proti 25,8 procenta. Je to symbolické vítězství a samozřejmě Jean-Luc Mélenchon to také tak interpretoval,“ komentuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd, podle kterého je ale situace mnohem komplikovanější. Záležet totiž bude hlavně na výsledcích druhého kola.
„Do druhého kola se dostaly v drtivé většině případů právě kandidáti těchto dvou stran. Tady se ukáže, kdo má větší rezervu hlasů. To znamená, kam mohou tito kandidátu sáhnout. Dá se předpokládat, že navrch bude mít koalice Emanuela Macrona, protože to levicové uskupení je v podstatě tak široké, že v podstatě už nemá téměř žádnou rezervu,“ porovnává Šmíd.
Třetí nejsilnější silou je pravicová koalice Republikánů a centristických stran, kterým průzkumy přisuzují 50 až 80 křesel. V preferencích je ale třetí Národní sdružení (RN) Marine Le Penové s devatenácti procenty hlasů.
NÍZKÁ ÚČAST
Zhruba polovina voličů k volbám nepřišla a účast bude zřejmě nejnižší za posledních dvacet let. Účast v parlamentních volbách ale klesá soustavně od roku 2002. Podle politologů zájem o parlamentní volby upadá, protože mnoho voličů má dojem, že o směřování země se rozhodlo již při prezidentských volbách, které se konaly v dubnu.
Podle publicisty Petra Fleischmanna je však nízká účast těžko vysvětlitelná a udivuje i francouzská média. Ve volbách se totiž rozhoduje o tom, zda bude současný prezident Macron schopný prosazovat zásadní politické reformy. V případě vítězství levicové koalice NUPES navíc není jisté, jakou zahraniční politiku by vedl její lídr Mélenchon.
Zdroj: ČT24„(Mélenchon) řekl, že válka na Ukrajině, agrese Ruska je velký obrat v dějinách světa, ale zároveň k tomuto prohlášení došlo až poté, co byl velice smířlivý ohledně Ruska. Zároveň je stoupencem vystoupení Francie z NATO,“ uvádí publicista.
Fleischmann připomíná, že Francie je od roku 1958, tedy od počátku takzvané páté republiky, poloprezidentským systémem, kde prezident není nadstranický a společně s premiérem je jedním z šéfů exekutivy. „Přirozeně, když je předseda vlády z jiné politické strany, než je prezident, tak to je problém,“ vysvětluje situaci označovanou jako kohabitace publicista.
V některých francouzských zámořských územích začaly volby kvůli časovému posunu už v sobotu. Francouzi žijící v zahraničí, kteří rozhodují o jedenácti křeslech v Národním shromáždění, hlasovali v prvním kole už minulý týden.
Ve větší části Francie se volební místnosti uzavřeli v šest večer, ve velkých městech o dvě hodiny později. Druhé kolo parlamentních voleb se koná za týden.
VOLEBNÍ SYSTÉM ZNEVÝHODŇUJE EXTREMISTY
Pro volby do Národního shromáždění se ve Francii používá dvoukolový většinový systém. Z každého z 577 obvodů vzejde jeden poslanec. Pokud v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postupují do druhého kola ti, kteří překonali hranici 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti.
Pro vítězství ve druhém kole stačí prostá většina hlasů. Voliči zpravidla odevzdávají hlas silnějšímu kandidátovi některé z blízkých stran. Při konkurenci dvou nejsilnějších rivalů je ve druhém kole zvolen nakonec ten, který získal sice relativní, avšak většinou již reprezentativnější většinu hlasů.
Volební systém, který se v zemi opětovně používá od roku 1988, znevýhodňuje extremistické strany, což je patrné na historii Národní fronty. Významné zastoupení v parlamentu měla jen po volbách v roce 1986.