Každý z vás se jistě již minimálně setkal s pojmem Hromnice. Tento svátek se tradičně slaví 2. února, a pro mnohé věřící znamená také definitivní konec Vánoc. Hromnice jsou ale také spojené s celou řadou nejrůznějších pranostik a zvyků. Jaká je vlastně tradice Hromnic a co má tento svátek společného s hromy a blesky?
Hromnice v křesťanské tradici
V kontextu křesťanské tradice se svátek Hromnic váže k uvedení Páně do chrámu. Tuto židovskou tradici, podle které byl Ježíš 40. den po svém narození přinesen do chrámu, kde jej jeho matka Marie zasvětila jako prvorozenému Bohu, popisuje například Lukášovo evangelium. Podle Bible dochází právě tehdy k setkání Marie s prorokyní Annou a Simeonem. V den Hromnic se často v kostelech i domácnostech zapalují svíčky, přezdívané „hromničky“. V řadě domácnosti se teprve s příchodem Hromnic začíná sklízet vánoční výzdoba, a betlémy mizí také z kostelů a chrámů. Tento svátek je v katolické církvi slaven také jako Den zasvěceného života řeholníků a řeholnic.
Jaro na obzoru
Křesťané ale nejsou zdaleka jediní, kdo začátkem února slaví. Období Hromnic se v mnohém překrývá s mnohem staršími, pohanskými tradicemi. V noci z prvního na druhý únor se například slaví Imbolc – gaelský svátek, který byl později zasvěcen svaté Brigitě, a se kterým se v pozdějších tradicích pojilo hodování a oslavy. Některé kultury mají počátek února spjatý spíše s bohem hromu a blesku Perunem. S tímto obdobím byl často spojený úklid po zimě, očistné rituály, ale také zapalování ohňů, které měly často očistný účel a měly zahnat zlé síly. Napříč řadou kultur se tradují také rituály, které měly v nadcházejícím období chránit lidi i příbytky před úderem blesku a před bouřkami obecně. Před bouřkami měly chránit také svíčky, postavené do oken – tato tradice je ale obvyklá spíše u křesťanů, a je spojená s modlitbou.
Hromování a pranostiky
V některých oblastech se v době Hromnic uchoval zvyk hromování nebo bouchání. Do země se zatínaly sekyrky, lidé tloukli nejrůznějšími nástroji do podlahy, v rámci hromování se také tlouklo příbory a vařečkami do hrnců, muži někdy dokonce v lesích bili kladivy do skal či starých vzrostlých dubů. Účel byl jasný – přemoci zlé duchy. S Hromnicemi je u nás spojená obrovská spousta pořekadel a pranostik. Které to například jsou?
- Na Hromnice o hodinu více
- Na Hromnice půl zimy, půl krajíce a půl píce
- Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se vleče
- Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout
- Za kolik dní po Hromnicích skřivánci nezpívají, tolik dní před Hromnicemi zpívali
- Pošmourné Hromnice sedláku milé jsou velice
- Je-li na Hromnice jasný den, přijde ještě mnohá sněžná žeň
Zdroj obrázků: Pexels, Unsplash