Prázdniny nedávno odstartovaly a doba dovolených je v plném proudu. Co si však dovolenou nikdy nebere, a objevuje se vašim prázdninovým plánům navzdory, jsou nemoci. Angíny, virózy, úpaly, úžehy, šesté nemoci, to vše vás a vaše děti může potkat i uprostřed horkých dní, a v některých případech je to dokonce pravděpodobnější. Společným jmenovatelem, nejen uvedených onemocnění, bývá horečka. Základem by pak mělo být poradit si s jejím srážením. Jistě jste zažili mnoho zvýšených teplot a horeček, ať už u sebe nebo u svých blízkých, ale i tak člověku může, společně se zvyšujícími stupni na teploměru, stoupat panika. Zvlášť, pokud jsme někde mimo domov, či dokonce v cizí zemi. Je proto dobré si zopakovat důležité zásady srážení horečky, doplnit lékárničku a zkontrolovat pojištění. Možná není od věci si důležité body sepsat a postup do lékárničky vložit, strýček google, příbalové letáky nebo přítel na telefonu sice poradí, ale je zbytečné s nimi v takové chvíli ztrácet čas.
Jak už vyplývá z výše uvedeného, horečka je příznak nebo doprovodný jev jiné nemoci. Je přirozenou reakcí těla a ničí choroboplodné zárodky, omezuje množení virů a bakterií a zároveň pomáhá aktivovat imunitní systém. V boji s nemocí je tedy neocenitelným pomocníkem. To je dobré mít na paměti, když nás horečka „navštíví“ a mít ji sice pod kontrolou, ale nechat ji dělat svoji práci, průběh onemocnění pak bývý snazší a netrvá tak dlouho. Brzké započetí srážení horečky může být kontraproduktivní. Kdy začít srážet, samozřejmě nezáleží jen na výši horečky, ale i na tom, jak konkrétní pacient situaci zvládá.
Příčinou horečky jsou nejčastěji různá infekční onemocnění (bakteriální i virová), u malých dětí to platí až v 90 %, většinou jde o záněty horních cest dýchacích, tedy rýmu, kašel, bolest v krku, infekce v oblasti trávicího traktu nebo záněty močových cest, případně středouší. Horečka se také může se objevit například po očkování, při zvýšené únavě, úžehu či úpalu. Za horečku je považována tělesná teplota přesahující 38 °C, do té doby se jedná pouze o zvýšenou teplotu. V případě běžné virové infekce mizí po dvou až třech dnech.
Co tedy při horečce dělat? Pacient by měl být v klidu na lůžku v dobře vyvětrané místnosti a se zajištěným dostatečným příjmem tekutin. Kromě tohoto základu se horečka snižuje díky podání antipyretik, která jsou k dostání v lékárnách. Mimo snižování horečky mají také analgetické účinky a pomohou tak např. při bolesti hlavy či svalů a kloubů. K dostání je řada léků, ale rozdělit je můžeme dle účinné složky na dvě skupiny, jedna skupina obsahuje paracetamol a druhá ibuprofen. V případě horeček u dětí, je určitě vhodné mít léky z obou skupin a v pravidelných intervalech je střídat. V případě vystřídání léků se totiž může lék s jinou účinnou složkou podat po kratším časovém intervalu. To využijeme především, když horečka neklesá nebo se brzy vrací. Konkrétní postup je vždy vhodné konzultovat s praktickým lékařem.
Dospělí mohou využít také léky s kyselinou acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin), ty sráží horečku, tlumí bolest a potlačují zánět. Podávat tyto léky dětem a mladistvým do šestnácti let je nevhodné, mohou totiž způsobit Reyův syndrom. Ten je sice vzácný, ale také velmi nebezpečný.
Vhodné je zaměřit se také na formu léčiv, k dostání jsou čípky, sirupy, suspenze a samozřejmě tablety. U malých dětí by čípky neměli v lékárničce chybět, nejen proto, že u kojenců jsou nejlepší volbou, ale hodí se i u starších dětí, když například zvrací. U všech forem je pak pro optimální účinek nutné ohlídat dávkování. Dávka se stanovuje dle tělesné hmotnosti a údajů uvedených v příbalovém letáku. Také je vhodné mít doma odpovídající produkt, pokud budete například chtít aplikovat čípek staršímu dítěti a budete mít doma pouze ty pro kojence, musíte použít více kusů, účinek pak bude sice stejný, ale aplikování může být pro dítě více nepříjemné.
Kromě medikace je vhodné využít také jiné způsoby, pokud je tedy pacient zvládá. Zábaly, omývání houbou nebo sprchu. Fungují většinou velmi dobře, jen dobré myslet na to, že je potřeba horečku srážet postupně, ideálně tak o půl až jeden stupeň. Voda tak nesmí být nikdy ledová, dokonce se nedoporučuje ani studená, ale spíše vlažná. Mezi takzvané babské rady, které ale fungují, patří octové ponožky. Postupů nalezneme více, ale základ mají stejný. Lehké bavlněné ponožky se namočí do roztoku octa a vody (6 lžic octa/500 ml vody), vyždímají, oblečou na nohy, na ně se pak navlečou ještě další ponožky a vše se nechá působit. Ideálně přes noc. Dalším dobrým pomocníkem jsou bylinky, na snížení horečky se doporučuje černý bez, lípa srdčitá, meduňka nebo vrba bílá. I s bylinkami se však musí opatrně a je důležité dodržet správné dávkování.
I přes všechny snahy se někdy horečky doma zkroti nepodaří. Vyvstává tedy důležitá otázka, kdy využít lékařskou pomoc, tak abychom nic nepodcenili, ale ani zbytečně neplašili. K lékaři je určitě vhodné jít, když horečka neustává nebo neustále stoupá, pokud má dítě horečku nad 40 °C a hrozí mu febrilní křeče nebo když horečky nad 39 °C přetrvávají déle než 4 dny. Ještě dříve vyhledejte lékaře, pokud mají malé děti k horečce také průjem, zde hrozí nebezpečí dehydratace a ztráty minerálů. V některých případech je na místě volat záchrannou službu, a to když se k horečce přidají silní bolesti hlavy, přetrvávající zvracení nebo pokud pacient trpí jiným závažným onemocněním, např. srdeční vadou. Mezi další takové případy patří otok krku a hrdla, neobvyklá kožní vyrážka, pocit tuhnutí šíje a citlivost na světlo, bolest na hrudi, zmatenost nebo malátnost. Když si nejste jistí, raději lékaře zavolejte a svá podezření s ním zkonzultujte, jistě doporučí další postup. V případě dětí je vhodné být s jejich praktickým lékařem alespoň v telefonickém kontaktu již od začátku jeho obtíží. Kromě rady založené na znalosti konkrétního pacienta, může následně obtíže zaznamenat do jeho karty, a mít tak komplexnější přehled o celkovém zdravotním stavu dítěte.
Přejeme, ať se vám informace z toho článku vybaví v pravou chvíli a pomohou, ale zároveň ať je potřebujete co nejméně, a to nejen v létě.