Většina rozhovorů posledních dnů začíná slovy „To je ale vedro, co?“ Následuje horlivé potvrzení a výčet útrap, které takový stav přináší. Od neschopnosti spát, přes nemožnost cokoliv dělat, po zdravotní potíže. Období, na které se po většinu zimních měsíců nedočkavě těšíme, chceme nyní hlavně ve zdraví přežít. Uprostřed lesů nebo naopak u vody a se zmrzlinou se to daří celkem dobře, ovšem práce a všední povinnosti většinou nepočkají, nebo alespoň ne dlouho.
Jak tedy vedra nejlépe zvládat? Existuje několik zásad, která vám při dodržení udělají toto období mnohem snesitelnější.
První zásada se nese v duchu skautského hesla „být připraven“. To v první řadě znamená vědět, kdy vedra udeří a tedy sledovat předpověď počasí. Na pozoru bychom se měli mít, když hlásí tropické dny, tedy dny, kdy teplota vyšplhá na 30 °C. Protějškem tropického dne je pak tropická noc, kdy noční teplota neklesá pod 20 °C. Další zásadou je dodržení pitného režimu, na který je nutné dbát ještě více než obvykle. Data uvádí, že průměrně by měl člověk, v závislosti na svých tělesných proporcích, vypít dva až tři litry tekutiny. V horkých dnech je však nutné tento příjem ještě zvýšit. A navíc zohlednit vykonávanou činnost. Důležité je myslet na to, že bychom měli pít pravidelně a předcházet pocitu žízně. Žízeň už je totiž varovným signálem pro nedostatek tekutin. Roli hraje také to, co pijeme, alkohol, kávu nebo sladké nápoje bychom měli výrazně omezit, ideálně se jim úplně vyhnout. Vhodným řešením je obyčejná voda, ovocné šťávy či bylinkové čaje. Dobře funguje vzít si s sebou menší lahev a tu průběžně doplňovat. S tekutinami pak úzce souvisí strava. Ta by měla být sice výživná, ale lehká a měla by obsahovat dostatek ovoce a zeleniny, které tělu doplní další tekutiny. Dobrou inspiraci nám nabízí například středomořská kuchyně. Co se týče velikosti porcí, je lepší zvolit menší, ale jíst častěji. Dále nám období veder pomůže ulehčit vhodné oblečení. Vzdušné, lehké a přírodní materiály jsou tou pravou volbou. Pokrývka hlavy je pak nutností.
Milovníky sportu jistě neodradí ani vyšší teploty, svou aktivitu by však měli směřovat na ráno nebo večer, kdy jsou teploty ještě nižší. Zvýšená pozornost by měla být věnována pitnému režimu a doplnění iontů. Inspiraci u národů, u kterých jsou tropické dny denním chlebem, můžeme hledat i v rozvržení dne. Pokud to lze, tak bychom si měli na čas mezi 11:00 a 15:00 naplánovat aktivity uvnitř budovy a ideálně nevycházet ven. Případně si vzít inspiraci opravdu se vším všudy, a zařadit doprostřed tropického dne siestu.
Ovšem pokud odcházíte z klimatizované kanceláře na oběd třeba do restaurace, mějte se na pozoru. Rychlé přecházení mezi klimatizovanými a horkými prostory je pro tělo velkou zátěží. Maximální teplotní rozdíl, který je doporučován, je cca 5 °C, v uvedeném případě se ale může jednat více než o trojnásobek této hodnoty. Proto by přechod měl být pokud možno pomalý a pozvolný, aby mělo tělo šanci se přizpůsobit a nezažilo teplotní šok. Obezřetně je třeba zacházet také s klimatizací v autě a nepodlehnout pokušení ji nastavit na nejnižší možnou teplotu.
V úvodu článku jsme uváděli, že se vedra lépe zvládají u vody. I krátké zaplavání v rybníku, řece či přehradě může člověka velmi osvěžit. Pokud tato možnost není dostupná, dobrou službu vykoná i vlažná sprcha. Vedrům je potřeba přizpůsobit nejen své každodenní zvyky, ale i domácnost. A nemusí to znamenat, že se neobejdete bez klimatizace nebo bez větráku, někdy stačí i jednoduchá opatření. První se týká větrání. Možná máte pocit, že když necháte otevřená okna, alespoň na ventilačku i přes den, dostane se do bytu nebo do domu čerstvá vzduch. Opak je ale pravdou. Větrejte zásadně v noci či brzy ráno. Jakmile začne slunce svítit a teplota se zvyšovat, okna nechte úplně zavřená a pokud je to možné, nechte zatažené závěsy nebo stažené žaluzie. Pořízení a především používání těchto bariérových prvků je pak dalším účinným opatřením.
Pokud zrovna nejste šťastlivcem, kterému vyšla na velká vedra dovolená, musíte alespoň některé z nich trávit v práci. Zaměstnavatel má však povinnost na tropické teploty zareagovat a přizpůsobit jim pracovní podmínky tak, aby dbal na zdraví zaměstnanců. Například pokud se jedná o kancelářskou práci, kdy teplota na pracovišti přesahuje 34 stupňů Celsia, vzniká nárok na ochranný nápoj zdarma, více přestávek nebo zkrácení pracovní doby. V případě energeticky náročnějšího typu práce, navíc ve venkovním prostředí, musí být podmínky přizpůsobené ještě více, tedy více nápojů a ještě častější přestávky. Pokud firma povinností neplní, a to ani přes upozornění, lze podat stížnost na hygienickou stanici nebo inspektorát práce. Zaměstnavateli může být udělena pokuta až dva miliony korun.
V případě, že máte psího parťáka, výčet doporučených zásad se ještě prodlouží. Na druhou stranu se většina lidských opatření dá aplikovat také na psy, není tedy nutné si pamatovat žádné dlouhé poučky. Co se týče uvedených opatření, jde například o přizpůsobení fyzické aktivity a přesunutí procházek na ráno a večer nebo o pitný režim. Nezbytná je neustálá nabídka čerstvé vody, přičemž je třeba počítat s tím, že při vysokých teplotách pes vypije více. Voda nesmí být ledová, ideální je opět vlažná. Ke zchlazení můžeme psu pomoci tak, že mu umožníme přístup do nejchladnější, pořádně vyvětrané, části obydlí. Dobrým nápadem pak rozhodně není polévání psa a už vůbec ne zmíněnou ledovou vodou. Dobrou službu neuděláte ani razantním ostříháním. Zatímco delší, dobře rozčesaná srst, pomáhá udržet lepší termoregulaci těla, psům z oholenou srstí může hrozit přehřátí, úpal nebo dokonce popálená kůže. Například naháče je nutné mazat krémem s ochranným faktorem. Samozřejmostí je pak nenechávat psi zavřené v autě, a to ani když jim necháte otevřená okénka. V případě, že jste takové situace svědkem, je dobré chvíli počkat, zda se v zápětí neobjeví majitel a pokud ne, tak volat policii. Nedoporučujeme poslechnout doporučení, které koluje sociálními sítěmi a nabádá v takové situaci rozbít okénko a psa vyndat. Podle těchto příspěvků takový postup doporučuje sama policie, jedná se ovšem o dezinformaci a jejím uposlechnutím byste se mohli dostat do nepříjemných problémů.
Pokud výše uvedené zásady budeme dodržovat, letní vedra se nám jistě podaří lépe zvládat a adaptovat se na ně. Adaptace ovšem nestačí, je nutné řešit příčinu stále extrémnějších veder, kterou je klimatická změna. Ač se to řada politických, i jiných známých osobností snaží zpochybňovat, data z vědeckých výzkumů podávají jasnou zprávu. V předindustriálním klimatu se taková vlna veder vyskytla jednou za 50 let, nyní je to za stejné období pětkrát, navíc jednotlivé teploty jsou ještě o 1,2 °C vyšší. Při dalších 2 °C globálního oteplení nastanou tropy dokonce čtrnáctkrát za vymezené časové období a teplota bude vyšší o 2,7 °. V poslední osmi letech byly hned čtyřikrát naměřeny nejvyšší teploty za celé období měření. A pokud lidstvo nezmění své konání, především neeliminuje spalování fosilních paliv, budou vedra stále častější a stále extrémnější. Řešením je nahrazení uhlí, ropy a plynu obnovitelnou energií z větru a slunce. Pomoci můžeme jak změnou osobních návyků, tak především apelováním na politické představitele.