Jan Pleskač: Green Deal – o co v něm jde

Zelená dohoda – Green Deal, má do roku 2050 udělat z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě, by mohla být překřtěna na „Zelený úděl“ podobně jako je tomu u známého Nového údělu (New Deal) amerického prezidenta F. D. Roosvetla, který měl pozvednout americkou ekonomiku po Velké hospodářské krizi, slovo „měl“ je zcela zásadní, neboť se jednalo o balíček, který ve svém důsledku prodloužil celou krizi a zbrzdil přirozené zotavení ekonomiky o téměř celé desetiletí.

Tento Zelený úděl má Evropu dotlačit k uhlíkové neutralitě za každou cenu, včetně hrozby výpadků dodávek elektrické energie (blackout), devastace (nejen) automobilového průmyslu a masivního zdražování snad všech myslitelných položek a to v situaci kdy Evropa produkuje přibližně 8% celkových světových emisí skleníkových plynů. Zelená dohoda představuje i nemalou technologickou výzvu, počítá s řadou technologií, které jsou dnes v lepším případě ve stádiu laboratorních zkoušek, v horším případě pouze „na papíře“, jejich cena je enormní a masové zavádění si vyžádá roky dalšího výzkumu i vývoje, nehledě na to, že i řada dnešních sofistikovaných technologií vyžaduje drahé vstupy do výroby v podobě vzácných kovů a dalších prvků, jejichž těžba a zpracování je energeticky i ekologicky nesmírně náročné.

Časová osa aneb quid pro quo

Evropská unie, respektive Komise představila Zelenou dohodu pro Evropu již v roce 2019. Důležitým mezníkem se stal 28. červen 2021, kdy členské státy EU schválili tzv. Klimatický zákon. Pro hlasovaly všechny státy s výjimkou Bulharska, které se zdrželo a zelená politika tak dostala definitivně zelenou. Zelená dohoda má jak rozměr vnitřní, tedy směrem k členům Unie, tak zároveň rozměr vnější směrem k ostatním globálním hráčům. V rámci vnitřního nastavení budou pro snižování emisí vodítkem redukční cíle do roku 2030, formálně potvrzený závazek snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 55 %, reálnou ambicí EU je snížení o 57% ze současných 40 % a odpovídající revize a iniciativy představené v rámci balíčku „Fit for 55“. Jednotlivé legislativní návrhy směrnic a nařízení předkládá Komise postupně. Co se týče vnějšího rozměru Zelené dohody, budou se klimatické požadavky promítat jmenovitě do obchodních a investičních dohod EU s třetími zeměmi. Je na pováženou, která ze stran na tom nakonec vydělá a zda budou třetí země do budoucna ochotny s EU uzavírat obchodní dohody zatížené klimatickými požadavky. Prozatím hraje Komisi do karet, že k podobným závazkům se přihlásili i další země jako Japonsko, USA, nebo Čína. Na kolik váženě se dá brát čínský závazek k uhlíkové neutralitě v roce 2060 je přinejmenším diskutabilní a v demokratických zemích jako je USA, nebo Japonsko může časem zvítězit politický proud, který klimatickou politiku přehodnotí.

Čeká nás legislativní smršť

Tempo jakým dokáže Komise chrlit legislativní opatření je již dnes závratné a toto tempo se má ještě zvýšit. Nová klimatická legislativa nejvíce dopadne na firmy, seznam konkrétních kroků, jak se stanoveným cílům snižování emisí přiblížit, uvádí 12 iniciativ v rámci balíčku Fit for 55. Konkrétně se jedná o revizi systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, nařízení o sdílení úsilí, revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, revizi směrnice o energetické účinnosti, revizi nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví, snižování emisí metanu v energetickém sektoru, revizi směrnice o energetické dani, revizi směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, revizi nařízení, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla, a revizi směrnice o energetické náročnosti budov a revize třetího energetického balíčku pro plyn. Bude to legislativní smršť, která se dotkne téměř všech oborů podnikání a lidské činnosti. Parlamenty členských států budou zahlceny směrnicemi, které bude nutné implementovat do národního práva a na bezchybnou implementaci nebude pravděpodobně dostatek času, je tak možné že některé směrnice nabydou účinnosti samy o sobě, což ještě více znepřehlední právní systémy členských zemí.

Udržitelnost jako mantra

Vedle zelených investic a legislativních úprav se Komise také zaměří na zelené řízení podniků, návrh má předložit v letošním roce. Europoslanci ve svých doporučeních pro iniciativu Komise totiž navrhují (mimo jiné), aby byla stanovena závazná pravidla EU o náležité péči, která by společnostem uložila povinnost identifikovat, řešit a napravovat hlediska svého hodnotového řetězce (všechny operace, přímé i nepřímé obchodní vztahy, investiční akce, dodavatelské řetězce), které by mohly nebo mohou narušovat životní prostředí. Jinými slovy, že každý podnik bude zodpovědný za udržitelné a náležitě ekologické chování všech svých dodavatelů a jejich dodavatelů atd. Realita konkurenčního boje tedy dostane nový rozměr v podobě vzájemného napadání z neudržitelnosti. Podle nových pravidel pro lepší regulaci bude Komise také u každého svého návrhu zkoumat jeho příspěvek k udržitelnosti.

Mgr. Jan Pleskač
předseda MS ODS Sadská, předseda DS Klicpera Sadská, zastupitel v městě Sadská, čelen VPPKCR zastupitelstva Středočeského kraje

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.