Komentář Jakuba Rejzka: Proč má novela Zákona o elektronických komunikacích projít také Senátem?

Novely střechového zákona podnikatelů v elektronických komunikacích jsou vždycky velké téma. Aktuální změny zákona č. 127/2005 Sb., dále jen ZoEK , která prochází legislativním procesem, dokončují transpozici Evropského kodexu elektronických komunikací.

Kodex přišel v roce 2018 a některé z jeho částí už byly zapracovány v minulých novelách ZoEKu, zejména ty se zaměřením na ochranu spotřebitele. To díky Kodexu a zavedení opatření z něho plynoucí spustil Úřad webovou stránku „Srovnavač tarifů“, kvůli jinému ustanovení Kodexu došlo ke změnám v paragrafu 63, které podstatnou měrou zjednodušují přechod mezi operátory a výrazně omezují možnosti zavázat si spotřebitele na časovým závazkem ve smlouvě. Evropský Kodex pro elektronické komunikace doprovázely také změny Nařízení (EU) 2015/2120 o síťové neutralitě, jde o tedy o celý komplex změn zasahující celý trh a podnikání na něm. Dopady v celém legislativním pozadí se kromě práv spotřebitele týkají také univerzální služby. Mimochodem, s kodexem přišla úplně nenápadná změna, ale velmi významná – ustanovila ze sdružení národních regulátorů BEREC nový úřad se starým názvem. Z podpůrné organizace národních operátorů se stal jakýsi evropský telekomunikační úřad. S velkým hladem po datech o infrastruktuře a statistikách. Pro operátory, kteří si stěžují na příliš časté a rozsáhlé sběry dat, to nebude příjemná zpráva. Z podnikatelů předpokládám nikdo nejásá, především výše zmíněné vnímají jako další administrativní zátěž, tím pádem navazující sadu povinností v už tak přeregulovaném oboru. Spotřebitel stejně nikdy neuvidí, co všechno si se službou musí zaplatit – servis armády úředníků na obou stranách, veřejné i soukromé. Snad s výjimkou již zmíněných změn v § 63 souvisejí se smlouvami a délkou závazků a změnou opatření obecné povahy VO-S/1 (kterou mimochodem zvolili jako jednoznačné řešení sami operátoři), žádné další tak revoluční přínosy pro uživatele služeb v postupných transpozicích Kodexu nevnímám. „Srovnávač tarifů“ nějak běží, otázkou je, zda potřebujeme nutně k přehledu o službách v obci státní webovou stránku? Zákon je zákon, poslední celoplošná kontrola přinesla sankce také podnikatelům, kteří měli smluvní náležitosti v pořádku, nicméně nezveřejnili na svých webech jednoduchou tabulku s výpočtem, že 60% ze 100Mbps je 60 Mbps.

Tak proč novelu Zákona podpořit?

Konečně se podařilo prosadit konkrétní řešení palčivých bariér pro stavební řízení. Součástí mé práce v asociaci je mapovat problémy ve výstavbě a zpracovávat návrhy, jak zbytné bariéry odstraňovat. Společně s kolegy jsme v minulosti navrhovali různá opatření prostřednictvím příbuzných návrhů, například novely liniového zákona 416/2009Sb, Zákon o urychlení výstavby infrastruktury. Čas od času jsme naráželi na racionální protiargumentaci a museli jsme ji vypořádávat. Jindy, upřímně, také na negativní stanoviska postavená na lehce odstranitelných obavách, která však přicházela na poslední chvíli a celou práci zhatila. Při posledním pokusu prosadit pozměňovací návrhy uplatněné s velkým přispěním poslance Martina Kupky nám havaroval pozměňovací návrh kvůli špatné zkušenosti ŘSD s přeložkami ve středním dělícím pruhu dálnic při rekonstrukci D1.

Jako středočeský krajský zastupitel odpovědný za rozvoj digitální infrastruktury jsem společně s kolegy zpracovával celou řadu podobných návrhů i do poslední iterace Zákona o elektronických komunikací. Velkou pomocí nám byly teze a potom i samotný návrh Akčního plánu pro rozvoj sítí elektronických komunikací Středočeského kraje, protože jsme byli schopni ukazovat, proč tu či onu změnu potřebujeme. S přispěním významné části členů Hospodářského výboru a dobré práci středočeského poslance Vojty Munzara se podařilo připravit kvalitní normu. Potřebovali bychom několikastránkový prostor, abychom popsali proč a jak některé situace řešíme, takže paušálně a pouze příklady:

  1. A) Oprávnění k využívání cizích nemovitostí ve vlastnictví státu. Jak jsem psal s kolegou v jiném článku na Lupa.cz, stát a jeho příspěvkové organizace často vyměřují výši služebností vysoko nad jejich hodnotu. Ačkoliv se od roku 2017 má oceňovat podle znaleckého posudku, úředníci státních správců pracovali s ceníkovými tabulkami. Častokrát byla výše služebnosti vyšší, nežli tržní cena dotčených pozemků. To se podle nového ZEKu změní díky nově stanovenému procesu, který je na znaleckém posudku postavený. Velmi dobrá zpráva pro rozvoj sítí na venkově. Díky této úpravě bude stát lépe plnit své vlastní strategie týkající se penetrace vysokorychlostních sítí. Středočeský kraj podobný proces zavede i pro své pozemky.
  2. B) Kabelovody a přeložky sítí. V prvé řadě mění status kabelovodů a umožňuje, aby se staly součástí pozemní komunikace (§ 13 Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace).

V neposlední řadě se ustanovuje možnost, že stavebník stavby dopravní infrastruktury, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, se může dohodnout s vlastníkem vedení sítě elektronických komunikací na provedení překládky vlastním zhotovitelem. Z pohledu vlastníků nebo správců jde o postup, který podstatně snižuje rizika spojená s umístěním sítí a zvyšují ochotu stavbu povolit.

V Akčním plánu Středočeského kraje chceme ukládat kabelovody při příležitosti oprav nebo budování pozemních komunikací, jako přípravu pro budoucí uložení sítí elektronických komunikací (kabelů, optických vláken atd.). Zjednodušeně řečeno, pokud se opravuje silnice, je vhodné při jedné stavbě uložit kabelovod tak, aby v případě budoucí potřeby výstavby jakékoliv sítě elektronických komunikací ve stejné trase nebylo nutné provádět nový výkop a konstrukce pozemní komunikace zůstala uchráněna. V tomto případě bude možné použít např. zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Podle současné právní úpravy a výkladu zákona o pozemních komunikacích nelze stavby silnic, které obsahují kabelovody (tj. prvek, který není aktuálně součástí silnice) považovat za veřejně prospěšnou stavbu. Tato situace v praxi činí problémy při výstavbě nových silnic. To se nově mění.

Schválením navržené změny bude umožněno, aby příslušný silniční správní úřad mohl snáze a bez nutnosti zkoumání alternativních možností plánovaného umístění vedení mimo silniční pozemek povolit svým rozhodnutím dle § 25 odst. 6 písmeno d) zákona 13/1997Sb.  podélné umístění vedení do silničního pomocného pozemku s výjimkou silničního pozemku pod vozovkou či krajnicí a středního dělícího pásu, do středního dělicího pásu nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace. Nově pak bude moci silniční správní úřad povolit podélné umístění vedení i do jiných částí pozemní komunikace. V zastavěném území obce pak bude nad rámec obecného ustanovení uvedeného v § 36 odst. 3 možné umístit vedení i v silničním pozemku pod vozovkou či krajnicí, ve středním dělícím pásu, v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci.

Dále změna umožní částečnou disponibilitu dohody o přeložkách, protože kabelovod je stavba sama o sobě a co je umístěno uvnitř, je z pohledu kogentního ustanovení ZEK o přeložkách lhostejné. Systémově se bude s takovým ustanovením pracovat složitě, ale pro mnoho případů bude tato změna dobře využitelná. Úplná disponibilita dohody o přeložkách by odstranila obavy obcí z budoucích nákladů, ale jsme na dobré cestě.

Změna ZoEKu neřeší všechny problémy ve výstavbě, na některých návrzích bude třeba ještě pracovat a předkládat je a dobře změny odůvodňovat. Aktuální verze, s velkou převahou odsouhlasená Sněmovnou, však umožní uvést Akční plán usnadnění výstavby sítí elektronických komunikací do života. Středočeský Akční plán byl v dosavadních připomínkách oceňovaný jako dobrá strategie, která má šanci, aby byla přebírána i ostatními kraji.

Jistě, nová podoba ZoEK má i nová ustanovení, na která se dívám jako na „v další novele bude diskutováno“. Z pohledu investorů ve výstavbě ve venkovských oblastech není co řešit, jednoznačně pro schválení.

Schvalovaná verze zákona pomůže rozvoji digitální infrastruktury. A to si přejeme všichni.