Lítačka za patnáct tisíc korun na rok? Podle náměstka se bude muset zdražovat

Za deset korun na den, tedy s roční cenou předplatného kuponu na městskou dopravu 3650 Kč, se v Praze může dojezdit. O možném zdražování se nyní před volbami v hlavním městě téměř nemluví ani šeptem (nanejvýš o zvýšení ceny jednotlivých jízdenek). Že nejspíš bude muset dojít i ke zdražení pro pravidelné cestující s předplatným, očekává politik ze sousedství: náměstek středočeské hejtmanky a starosta Úval na Praze-východ Petr Borecký (STAN).

Karta Lítačka. Ilustrační foto. | Foto: ČTK Částky, s nimiž se vytasil, tají dech. Pro případ, že by Praha a Středočeský kraj sladily svoji politiku, hovoří o ceně celoročního pražského kuponu kolem osmi tisíc korun – a totéž i v prvním středočeském pásmu. V první fázi: následně lze prý uvažovat o dalším zdvojnásobení! „V dalších letech v souvislosti s přechodem na bezemisnost a obnovu železničních kolejových vozidel by se jednalo o dnes až nepředstavitelné zdražení na cca 15 tisíc korun ročně v Praze a 15 tisíc v prvním středočeském pásmu (a s odpovídajícím zdražením dalších pásem),“ nastínil Borecký svoji představu ve facebookovém příspěvku ze středy 17. srpna. O dva dny dříve nabídl ještě drsnější očekávání: I. pásmo za cenu 15–16 tisíc korun.

VE HŘE MOHOU BÝT DRASTICKÉ ŠKRTY
Dlouhodobě se Borecký netají představou, že pokud se systém veřejné dopravy nemá zhroutit – a to nejen ve středních Čechách a v Praze, ale v celostátním měřítku – zdražování a škrtání spojů se nevyhne. V obou případech citelnému a razantnímu; vlastně jde o to najít ještě únosnou míru toho, co lidé snesou a zvládnou, aniž by vyšli do ulic nebo přesedli z veřejné dopravy do aut. Jde sice o slova, s nimiž už na sklonku roku 2020 nastupoval do funkce krajského radního – tehdy se však tato vyjádření mohla jevit jako katastrofické vize. Něco takového přece není možné! Nynější inflace, všudypřítomné zdražování a hotové masakry kolem cen energií nicméně ukazují: doba je taková, že možné je všechno.

[https://g.denik.cz/63/d2/6747740-stavka-autobus-ridic-kralovehradecko_denik-150-3×2.jpg]Provoz školních autobusů se od září změní, kraj připravuje jízdní řády s obcemi. Dramatické zvyšování cen Borecký předpovídá pro příštích pět let – s tím, že postupně by začalo již letos v prosinci. Pakliže by k tomu nedošlo a krajům již nyní chybějící miliardy (posléze ještě umocněné investicemi do obnovy železničních vozidel a bezemisní autobusové dopravy) nedodal stát, omezení rozsahu veřejné dopravy by bylo dramatické. Náměstek hejtmanky nastínil možnost velmi drastické redukce. „Nebo si umíte představit, že by ve Středočeském kraji zmizela takřka polovina spojů CityElefant v kombinaci s o 40 procent menším rozsahem autobusových spojů?“ klade řečnickou otázku.

„Rušení objednávky na pár středočeských lokálkách bude proti tomu čajíček,“ odkázal na loňské a letos znovu aktuální debaty o rušení osobních vlaků na málo využívaných železničních tratích. Pohled do budoucnosti vnímá jako hlavní problém, jakkoli připouští, že lidi spíš pálí aktuální plány na rušení vlaků: „Částí veřejnosti rezonují redukce na středočeských lokálkách – ale mimo hlavní proud pozornosti doutnají dva problémy, které, nebudou-li řešeny, budou mít na veřejnou dopravu fatální dopad. Tím prvním je stav technické infrastruktury – a tím druhým je samotné financování.“

NA NÁKLADECH SE PASAŽÉŘI MAJÍ PODÍLET VÍC
V souvislosti s penězi – a to z pohledu napříč kraji – Borecký připomněl růst nákladů na veřejnou dopravu (mimo jiné i ve vazbě na její modernizaci integraci), kterému ale neodpovídá růst tržeb. „V době všeobecného růstu ekonomiky to nebylo tak zřetelné, ale covidová krize a letos energetická krize problém obnažila naplno,“ konstatoval náměstek hejtmanky.

Argumentuje, zatímco před deseti lety kraje na zajištění dopravní obslužnosti vynakládaly v průměru 15–18 procent svých příjmů z daní, během posledních čtyř let se tento průměr vyšplhal na 24 procent. Přičemž „venkovské“ kraje bez významnějších ekonomických center se vejdou do 20 procent, zatímco jinde je to podstatně víc: Středočeský kraj je na 32 procentech, Jihomoravský dokonce na 40. Praha je pak výdajově prý „někde úplně jinde“.

[https://g.denik.cz/63/90/298654046-616906056459587-2302467830135830677-n_denik-150-3×2.jpg]Kraj hledal architekta pracujícího zadarmo. Jen pár hodin„Ve Středočeském kraji výdaje v roce 2021 atakovaly hranici 38 procent, ale kombinací neoblíbených kroků (zdražení jízdného o 25 procent, zastavení či omezení provozu na 12 lokálkách či omezení některých autobusových linek) se podařilo dočasně dostat enormní růst nákladů pod kontrolu,“ uvedl Borecký.

Odpůrci mohou nicméně argumentovat i vyššími daňovými výnosy. V souvislosti s penězi z daní náměstek hejtmanky kritizuje takzvané rozpočtové určení daní neboli RUD – pravidla, podle jichž stát rozděluje krajům jejich podíl výnosů z daní. Zůstávají stejná jako před dvaceti lety, i když počet obyvatel středních Čech se od té doby zvýšil o čtvrt milionu. Kraj dlouhodobě usiluje o změnu.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Pokud jde o příjmy z jízdného, ty podle Boreckého v průměru kryjí výdaje krajů na veřejnou dopravu z 18,5 procenta. Středočeský kraj má tento podíl nejvyšší: 28 procent, naopak Praha prý jen 15–16 procent. Náměstek hejtmanky má přitom jasno: „Nemůžeme si dále hrát na to, že jsme schopni zajistit veřejnou dopravu západoevropské kvality za východoevropské ceny.“ Míní, že je nutné, aby náklady krajů na veřejnou dopravu jízdné pokrývalo nejméně z 50 procent. Současně si prý budeme muset ochotni připustit, že bude třeba zakonzervovat nebo přeměnit na jiný typ stavby lokální tratě, které neuživí vlaky velikosti motorové jednotky RegioShark či elektrické jednotky RegioPanter.

Jak zlepšit dopravní infrastrukturu v centrální části republiky?

– Vybudovat rychlé spojení mezi krajskými městy – nyní mnoho cestujících musí jet přes Prahu, i když do hlavního města vlastně nechce.

– Dobudovat dálniční obchvat Prahy, chybějící dálnice D35, D3 do Rakouska a D11 do Polska, což zmírní dopravní problémy u jednotlivých ekonomických center; zejména v okolí hlavního města.

– Řešit problémy železničního uzlu Praha, který je dnes prakticky neprostupný pro nákladní dopravu a kde již pro přetíženost prakticky nelze přidávat příměstské osobní vlaky na tratích číslo 171 (na Beroun) či 011 (na Kolín).

– Řešit stav železničního mostu u Vyšehradu přes Vltavu; ukončit hádky o to, jestli nýtovanou stavbu rekonstruovat nebo pro neopravitelnost zbourat, dřív, než tam bude nutné provoz zcela zastavit.

– Pokročit či spíš začít s budováním významných železničních staveb: tunelu na trati Praha–Beroun, vybudovat rychlé železniční spojení Praha–Kladno, Praha–Mladá Boleslav a kompletně zrekonstruovat koridory na Brno a na Ostravu.

– Postoupit v technické i legislativní přípravě na budování vysokorychlostní železnice.
Zdroj: Petr Borecký, náměstek hejtmanky Středočeského kraje