MF snížilo v novém návrhu na příští rok schodek rozpočtu na 376,6 mld. Kč

Zpráva ČTK: Schodek státního rozpočtu na příští rok by měl činit 376,6 miliardy korun. Je to o 13,4 miliardy korun méně proti prvnímu návrhu z letošního června. Příjmy MF v novém návrhu zvýšilo proti červnové verzi o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy korun na 1919,9 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí.

“Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu zejména investice v absolutně rekordní výši očekávaných 218 miliard, růst důchodů o 797 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč nebo historicky nejvyšší podpora vědy a výzkumu,” uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Peníze navíc podle ní získá například i ministerstvo obrany. “Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, a to například v resortu financí, který opustí 200 zaměstnanců, nebo kapitole ČSÚ, kterou opustí 187 pracovníků souvisejících s projektem sčítání,” dodala ministryně.

Materiál nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců. “V situaci, kdy je stále plat ve veřejné sféře vyšší než v soukromé, není plošné zvyšování na místě, naopak se musíme soustředit na racionalizaci agend a dobré zaplacení kvalitních a výkonných úředníků. Zároveň platí, že pozitivní efekty snížení zdanění práce od 1. ledna 2021 a zvyšování slev na poplatníka stále převyšují nárůst inflace a bude tomu tak i v příštím roce,” uvedla Schillerová. Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček v neděli uvedl, že by nepodpořil takový státní rozpočet, který by zmrazil platy hasičů a policistů.

Do návrhu byly podle MF promítnuty změny, které se týkají aktualizace daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení na základě srpnové makroekonomické predikce MF. Úřad dále v materiálu aktualizoval očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie, příjmů na financování projektů Finančních mechanismů EHP/Norska, z nového nástroje Facilita na podporu oživení a odolnosti. Změny MF také provedlo na základě úpravy příjmů a výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol na základě jednání s jednotlivými ministry.

Daňové příjmy rozpočtu by měly být příští rok 701,1 miliardy korun. V červnovém materiálu MF počítalo s 679,6 miliardy korun. Letošní rozpočet počítá s daňovými příjmy 635,9 miliardy korun. Například z DPH by měl získat 307,9 miliardy korun. “Meziročně tak dojde k nárůstu inkasa o 20 miliard Kč. Růst inkasa bude způsoben pozitivním ekonomickým vývojem a předpokládaným oživením cestovního ruchu,” uvádí materiál.

Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok klesnout na 32 procent z letošních 32,6 procenta. Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu. “Pokles daňové kvóty od roku 2020 je způsoben především opatřeními přijatými v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19. Jedná se mimo jiné o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí či o výplatu kompenzačních bonusů v roce 2020 a 2021. Další pokles daňové kvóty od 2021 rovněž souvisí s opatřeními přijatými v roce 2020, jde především o zrušení superhrubé mzdy,” uvádí materiál.

“Za jediný rok budeme konsolidovat o 123 miliard, což považuji za nesporně zodpovědný trend. Zároveň mám ale radost, že i tak můžeme podpořit seniory zvýšením důchodů nad rámec valorizace, rodiny vyššími slevami na děti a díky síle naší ekonomiky a rostoucím daňovým příjmům pak prostřednictvím investic i celé naše hospodářství, a tím i životní úroveň všech našich obyvatel,” uvedla ministryně.

Vláda musí podle rozpočtových pravidel rozpočet schválit a předložit Sněmovně do konce září. MF již dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.

Hrad v sobotu po schůzce premiéra Andreje Babiše (ANO), Schillerové (za ANO) a prezidenta Miloše Zemana uvedl, že bez patřičných úspor a investic by prezident zvažoval veto. V takovém případě by se Sněmovna musela sejít znova a musela by najít alespoň 101 hlasů pro jeho přehlasování, aby rozpočet mohl platit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *