Zpráva ČTK: Příprava učitelů na vysokoškolských fakultách by se měla do budoucna zaměřit víc na modernizaci způsobu vzdělávání s využitím digitálních technologií a kvalitnější praxe. S ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) se na tom dohodli zástupci pedagogických, filozofických a přírodovědeckých fakult, které vzdělávají učitele. K reformě spolu dnes podepsali memorandum. Změna podle nich bude postupná a dlouhodobá. Cílem je to, aby se vzdělávací systém pro přípravu učitelů v příštích deseti letech proměnil v jeden z nejmodernějších v Evropě, řekl Plaga novinářům.
Iniciativa dává podle zástupkyně Asociace děkanů pedagogických fakult Heleny Koldové prostor pro vznik nové spolupráce při modernizaci přípravy učitelů. „Naše spolupráce zahrnuje nejen zvýšení podílu praxí, ale zároveň je to i o inovacích přípravy učitelů. A samozřejmě společným zájmem je, abychom co největší procento studentů v maximální možné míře připravili nejen na vstup do učitelského povolání, ale zároveň, abychom je dostatečně připravili na výzvy, kterým potom ve vzdělávacím systému budou čelit,“ uvedl ministr.
Pro reformu přípravy učitelů se podle Plagy ministerstvo inspirovalo severskými systémy nebo třeba i Rakouskem. Modernizaci vzdělávání učitelů předpokládá vládou schválená Strategie 2030+, připomněl.
Zástupci fakult uvítali, že kromě pedagogických budou na proměně přípravy učitelů spolupracovat i fakulty filozofické a přírodovědecké. Proměna vzdělávání učitelů začala již dříve, ale dosud podle Koldové chyběla právě intenzivnější výměna zkušeností mezi různými vysokoškolskými pracovišti. Snaha upravovat obsah vzdělávání tak, aby byl užitečný a zaměřoval se na využití nových metod, podle Koldové tedy nyní ještě zesílí.
Fakulty se podle ní zaměří zejména na odstranění obsahu vzdělávání, který je v dnešní době pro život již zbytečný. Budou podporovat práci s informačními technologiemi. Mohly by se také třeba třikrát navýšit praxe budoucích pedagogů, kterých mají studenti asi 60 hodin, řekla Koldová. Větší důraz se bude muset položit také na přípravu takzvaných pomáhajících profesí, jako jsou školní psychologové nebo speciální pedagogové, dodala. Proměna studia podle ní bude dlouhodobým procesem.
Podle Plagy je podstatné hlavně to, aby se zvýšila kvalita přípravy učitelů. Důležité proto podle něj bude i to, aby se v dalších letech udržel trend růstu rozpočtu vysokých škol. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s demografickým vývojem bude v dalších letech přibývat studentů, musí se vysokým školám přidat i v letech 2023 a 2024, dodal.
Aktuální návrh pro vysokoškolské vzdělávání však nepočítá na léta 2023 a 2024 s žádným přidáním peněz. Celkový rozpočet ministerstva školství by se mohl příští rok meziročně zvednout zhruba o 7,8 miliardy korun na 247,5 miliardy korun. Rozpočet na vzdělávání na vysokých školách činí v tomto roce asi 28,4 miliardy korun. Pro příští rok by podle plánu měl být o miliardu korun vyšší.