Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd přiblížil, že v současnosti lze spatřit Venuši, Mars, Jupiter a Saturn před svítáním. Nejprve se podle něj objevuje Saturn, pak přibudou Jupiter, Mars a Venuše jako Jitřenka. Nastává také nejlepší období viditelnosti Saturnu, brzy bude na obloze po celou noc.
„Také pořád ještě vyhlížíme noční svítící oblaka. Tedy oblačnost, která je v 85 kilometrech nad povrchem Země – nejvyšší oblačnost, kterou můžeme pozorovat,“ upozornil Suchan. „Je to taková stříbrná pavučina. Nastává zhruba hodinu a půl po západu Slunce anebo hodinu a půl před jeho východem,“ popsal úkaz spjatý s týdny kolem letního slunovratu.
„Slunce zapadá jen velmi mělce pod obzor a to znamená, že svítí v tu dobu vysoko do atmosféry a osvětluje oblačnost,“ vysvětlil. Noční svítící oblaka se objevují nepravidelně.
Nad ránem 26. července pak nastane současný přechod dvou měsíců Jupiteru. K tomuto zážitku však lidé potřebují alespoň malý přenosný dalekohled. „Měsíce jsou vidět triedrem a když budou předcházet před planetou, uvidíme je jako černé tečky. Můžeme pozorovat i vstup měsíce před planetu, anebo, když dochází k zákrytu, za planetu,“ popsal Suchan. Doporučil, aby lidé použili stativ nebo si triedr zafixovali jiným způsobem. „Protože jinak se vám to strašně chvěje a nevidíte tam nic,“ dodal.
Suchan také připomněl, že v létě se vysoko nad obzorem klene Mléčná dráha. „Prochází typickými letními souhvězdími, jako je Labuť a Orel. Ale krásně vidět je jen tam, kde je nižší světelné znečištění,“ upozornil Suchan. Nejlepší podmínky pro pozorování Mléčné dráhy jsou právě v letních měsících a během zimy.
Na noc z 12. na 13. srpna letos připadá maximum meteorického roje Perseidy, v té době však budou špatné podmínky pro jeho pozorování. „Noc před tím bude úplněk,“ podotkl Suchan. Perseidy jsou aktivní mezi 17. červencem a 24. srpnem.