Ovlivní volby do německého Spolkového sněmu i Českou republiku?

Žijeme v Evropě, která je dnes stále více se integrujícím kontinentem. Hlavním motorem integrace jsou praktické potřeby občanů Evropy. Kdo si dnes umí představit, že by jel lyžovat do Rakouska a musel by proclívat věci, které si z dovolené přiveze? Že by studenti vysokých škol potřebovali vízum, aby mohli studovat třeba ve Francii? Nebo že bychom při cestě za nákupy do sousedního Německa museli vystát cestou tam i zpět mnohahodinovou frontu na hranicích a museli ukazovat německým i českých celníkům, co si vezeme domů?

Vedle osobních vztahů a potřeb jsou dalším důležitým motorem integrace i obchodní vazby. Bezpochyby nejdůležitějším partnerem České republiky je Spolková republika Německo. Na českém exportu i importu se Německo podílí zhruba 1/3, tedy přibližně jedna třetina českých výrobků odchází do Německa. I proto je zajímavé sledovat, jak dopadnou nadcházející německé parlamentní volby.

Už příští neděli 26. září 2021 rozhodnou němečtí voliči o složení příštího Spolkového sněmu, tedy německého parlamentu. Složitý německý volební systém dvou hlasů neumožňuje předem zjistit, kolik bude nově poslanců (počty se liší každé volby), ale známé jsou předvolební preference. Aktuálně vede německá sociální demokracie (SPD) – 25,4%, koalice CDU/ CSU má podporu 21,2% voličů, třetí Zelení pak 16%. Variant na složení budoucí koalice je ale mnoho.

Zatím to vypadá, že největší šance sestavit vládu dostanou němečtí socialisté. Jejich kandidát na kancléře Olaf Scholz bude muset sestavit tým, který vyvede Německo z covidové krize. Jak se ale liší německé volební kampaně od těch českých? „Německá politika se od té české liší především kvalitativní úrovní politických diskusí a věcností a racionalitou i v předvolebním období,“ říká politolog Vladimír Srb, který navštěvoval opakovaně v rámci svého studia prestižní hamburský Internationales Institut für Politik und Wirtschaft. „V devadesátých letech, kdy jsem byl jako student čtyřikrát na studijním pobytu v Německu, jsem byl vždy překvapený diametrálně odlišnou úrovní politických profesionálů v Německu a u nás. Často mnohem ostřejší debaty než u nás jsou ale vždy vedeny k věci, bez osobních útoků. V Hamburku jsem například zažil opravdu tvrdý koncepční souboj v parlamentu, kdy mi ale po jednání poslanci řekli, že nyní jdou společně na pivo, neboť jsou kamarádi.“ Politolog Srb popisuje, že rozdíl při volebních kampaních je například v míře osobních útoků. Ty se v Německu téměř nevyskytují, naopak, maximální pozornost se snaží politici upřímit na volební program a snaží se v rámci souboje návrhů a nápadů oslovit voliče.

Co bude na německých volbách také odlišné, je postavení sociální demokracie. V SRN bojují o vítězství, u nás o politické přežití. A to je SPD rovněž v koalici s pravicovými subjekty. Jenže její lídr Scholz před covidem vždy sestavil jako ministr financí vyrovnaný rozpočet země a dbal především na rozpočtovou kázeň. I to je možná jeden důvod, proč je popularita německých socialistů jiná než u nás. Podobný rozdíl je i u německých komunistů. Těm se, na rozdíl od ČR, podařilo transformovat na moderní radikálně levicovou stranu, která nežije jen z ochrany památky komunistických zločinů jako ta česká. Německá Die Linke (Levice) se věnuje ochraně práv žen, ekologii, bytové politice či ochraně národních zájmů.

Německé volby rozhodnou vývoj nejen v Německu, ale i v celé Evropské unii. Bude proto zajímavé příští neděli večer sledovat, jaký bude další osud našeho největšího souseda v příštích letech.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.