Zpráva ČTK: Důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií zdůraznil při dnešním pietním aktu k 53. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla před budovou Českého rozhlasu v Praze hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) kritizovala to, že představitelé KSČM zastávají ústavní funkce. Ukazuje to podle ní, že se Česko s nedávnou minulostí ještě nevyrovnalo.
Pikal i Schillerová při ceremoniálu připomněli oběti invaze, zraněné či lidi, kteří kvůli událostem roku 1968 opustili Československo. Ocenili i roli pracovníků tehdejšího rozhlasu a televize v prvních dnech okupace. „Mělo by to být připomínkou, jak důležitá je pro demokracii svoboda slova a jak důležitou roli hrají média, zejména veřejnoprávní služby,“ uvedl Pikal. Jen ve společnosti, kde existují média nezávislá na počtu „kliknutí“ či svém majiteli, může demokracie vzkvétat, doplnil.
Schillerová zdůraznila sounáležitost, které se Československu v roce 1968 dostalo ze zahraničí. „Ani ČR nesmí nikdy zavírat oči před těžkostmi a útrapami, které se dějí za našimi hranicemi, ať už jakkoliv daleko,“ řekla.
Ocenila i pamětníky, kteří se neobávali o událostech srpna 1968 říkat pravdu ještě v době, kdy to bylo spojené s hrozbou ztráty zaměstnání, kariéry či vězení. „Právě díky tomu po celou dobu normalizace zůstala svoboda v našich srdcích,“ uvedla. Svoboda a demokracie jsou podle ní vzácnou hodnotou. „Se kterou vždy stojí nemalá hrdinství jednotlivců,“ dodala. Při té příležitosti připomněla polského občana Ryszarda Siwiece, který se stal 12. září 1968 první živou pochodní ve východním bloku na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Němcová míní, že se Česko stále nevyrovnalo se svou nedávnou minulostí. Vysvětlila to tím, že poslanci umožnili, aby šéf KSČM Vojtěch Filip vykonával funkci místopředsedy Sněmovny. „Považuji za hanbu, že jsme dovolili, aby představitelé komunistické strany zastávali vysoké ústavní posty,“ konstatovala Němcová, která za svůj projev sklidila nejdelší potlesk.
Filipa kritizovala Němcová za jeho nedávné vyjádření, ve kterém hovořil o diktatuře EU a NATO v souvislosti s tím, že „sebrala evropským státům suverenitu a snaží se jim odebrat nebo zničit i národní identitu“. Na podobné zotročení nepomyslel ani někdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv, uvedl Filip v Haló novinách. Místopředseda Sněmovny tak podle Němcové zřejmě považuje za normální „zavírat, mučit a věšet“ odpůrce totalitního režimu. Senátorka doplnila, že jí tím připomíná nynější teroristy, kteří chtějí pomocí teroru zničit vůli a svobodu jednotlivce. Filipovo vyjádření ČTK shání.
Pražský zastupitel Jan Wolf (KDU-ČSL) ČTK řekl, že pokud si lidé takové věci, jakou byla srpnová invaze, nebudou připomínat, tak se mohou opakovat. „Opakování minulosti není úplná fráze. Když se podíváme na to, co se ve světě nyní děje a jak se ten svět zrychluje, tak je někdy zapotřebí zpomalit a připomenout si ty věci, které by nás měly varovat před tím, co tady bylo a co bychom nechtěli opakovat,“ konstatoval.
Vzpomínkové akce k připomenutí památky obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy se vedle pamětníků zúčastnili ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Mezi přítomnými při kladení věnců k pamětní desce obětí vojenské agrese 21. srpna 1968 dále byli představitelé politického, kulturního i společenského života, armády i několik desítek přihlížejících lidí. Oproti loňskému roku byla při ceremoniálu mírnější opatření proti covidu-19, členové čestné stráže například tentokrát neměli roušky. Přítomní policisté zajišťovali průjezd tramvají po Vinohradské ulici.
Po skončení byla otevřena Galerie Vinohradská 12, kde si návštěvníci mohou prohlédnout výstavu obrazů Ireny Procházkové. Vzpomínkové akce se konají i na jiných místech. V Praze se například ještě v Muzeu paměti XX. století uskuteční projekce filmu Nezvaný host z roku 1969, debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů minulého režimu a obětí komunistického režimu nebo koncert písničkáře Vladimíra Merty.
V Brně si invazi vojsk z roku 1968 i protesty o rok později připomněli zástupci města, kraje i další politici, kteří položili květiny u pamětní desky Danuše Muzikářové. Osmnáctiletá studentka byla zastřelena na Moravském náměstí právě v roce 1969 při ročním výročí okupace. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) ČTK řekla, že je potřeba si události připomínat, protože svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie.
Představitelé města a kraje se u pamětní desky Muzikářové potkávají každý rok. „Dle mého názoru je nezbytné si připomínat události předchozích let, protože se z nich můžeme poučit. Je potřeba o tom říkat mladší generaci, která to nezažila, aby si i ona uvědomila, že svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie. Musíme si jí vážit, vidíme to o to víc ve vztahu k situaci v Afghánistánu v posledních dnech,“ zmínila Vaňková situaci v zemi, ve které se po stažení amerických vojáků znovu po 20 letech dostali k moci radikálové z Tálibánu.
Připomínat si historii je důležité i podle hejtmanova náměstka Jana Zámečníka (KDU-ČSL). „Není to věc, která by se každý den učila ve školách. Je potřeba, aby to zůstávalo v povědomí. Je důležité připomínat si tento den, který pro náš národ znamenal další desítky let nesvobody,“ řekl Zámečník.
Při invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zemřeli v Brně tři muži, o rok později při demonstracích při ročním výročí zemřela Muzikářová, ale také Stanislav Valehrach, který se centrem vracel domů. Oba mladí lidé mají v centru města pietní desky, u kterých představitelé města, kraje a další politici pokládají každý rok květiny při výročí okupace.
V areálu pardubického letního kina se dnes k výročí 21. srpna bude konat mimořádná projekce filmu Katyň, který připomíná masakr 22.500 polských vojáků i civilistů v režii sovětské tajné policie v roce 1940. V Olomouci se piety zúčastní i primátor Miroslav Žbánek (ANO), předseda Vojenského spolku rehabilitovaných Olomouc Bohumil Reml a další hosté. V Plzeňském Prazdroji zvou na setkání s Josefem Švajcrem, který zažil dramatický útok sovětských vojáků na vysílač Krašov. Akce je součástí doprovodného programu výstavy Osvobození bez svobody. V rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se bude konat premiéra dokumentárního filmu Rekonstrukce okupace. V Liberci se uskuteční pietní shromáždění s položením květin u Pomníku obětem okupace 68.
Před 53 lety do tehdejší ČSSR vpadla vojska armád Varšavské smlouvy. O rok později na první výročí okupace se konaly občanské protesty, které také některé z akcí připomenou. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si tehdy vyžádal sedm mrtvých a mnoho zraněných. Srpnová invaze vojsk na území Československa ukončil období pražského jara, které představovalo společenské a kulturní uvolnění v zemi. Okupace zároveň odstartovala dvacetileté období normalizace.