ČTK/Taneček David Praha – Příbuzní pěstouni, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, možná nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by u nich mělo patřit mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a při výpočtu penze by se mělo zohlednit. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Pro nové pěstouny z rodiny či z řad blízkých by osvobození od odvodů mohlo platit až dva roky po převzetí dítěte. Počítá s tím novela o důchodovém pojištění, kterou dnes schválila vláda. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Všichni dlouhodobí pěstouni do konce loňska dostávali od státu odměnu. Ta se považovala za příjem a platily se z ní odvody. Od letoška mají odměnu jen cizí pěstouni, které zprostředkoval úřad. Pobírají od minimální mzdy do jejího dvojnásobku podle počtu a stavu dětí, při přijetí více než tří dětí či za další postižené děti se částka ještě zvedá. Nezprostředkovaným příbuzným či blízkým pěstounům stát poskytuje příspěvek, který se stanovuje jako násobek životního minima. U této dávky důchodové a zdravotní pojištění není. Prarodičům, kteří se starají o jedno dítě, částka letos také klesla.
„Jednu nespravedlnost jsme dnes zhojili tím, že tyto lidi vracíme do systému sociálního pojištění. Budeme pracovat na tom, abychom narovnali i podmínky finančních odměn,“ řekl Jurečka.
Podle návrhu by se odvody měly uznat zpětně od začátku ledna. Resort navrhuje, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně při prvním projednávání a změny byly účinné od července.
Podle výkazů ministerstva práce bylo na konci loňska v Česku 11.800 dlouhodobých pěstounů. Z nich víc než polovinu tvořili prarodiče, necelou pětinu jiní příbuzní a desetinu jiní blízcí. Celkem jich bylo 9500. Zprostředkovaných cizích pěstounů byla necelá pětina, tedy 2300.
Podle návrhu by důchodové pojištění měli mít příbuzní pěstouni, pokud měli do konce loňska nárok na odměnu. Pěstounství by se považovalo za náhradní a vyloučenou dobu. Zahrnovalo by se do nároku na důchod, jeho výši by kvůli neodvádění pojistného nesnížilo. Zdravotní pojištění by za příbuzné pěstouny odváděl stát stejně jako za děti, důchodce či nezaměstnané. Noví pěstouni by mohli mít „adaptační bonus“, tedy až dva roky bez placení odvodů. Týkalo by se to i svěření do péče.
Pokud příbuzní pěstouni začali letos v prvním pololetí pobírat starobní, invalidní či pozůstalostní penzi, měla by se jim se zohledněním nových pravidel o vyloučené a náhradní době dopočítat. Údaje, které jsou potřeba pro budoucí důchod, by vedl u pěstounů úřad práce práce. Po skončení roku by je pak přes ministerstvo zaslal sociální správě.
Započítání pěstounství do penze by zvedlo v dalších letech důchodové výdaje o 20 až 30 milionů korun ročně, později pak asi o deset milionů ročně. Na zdravotním pojištění by stát mohl letos vydat asi 9,4 milionu korun.
Autor: ČTK