Připomínka druhé československé okupace

V tento den v roce 1968 se lidé probouzeli do nové situace. Již podruhé ve své historii zažilo Československo invazi cizích armád. V noci z 20. na 21. srpna vstoupila na naše území vojska pěti spojeneckých armád Varšavské smlouvy (SSSR, Polska, Maďarska, Bulharska a Německé demokratické republiky) pod sovětským velením. Hned v noci internovala nejvyšší představitele země, vedení KSČ bylo zatčeno a odvlečeno do Moskvy, prezident republiky byl držen pod “ochranou” sovětských vojáků.
Většina československých občanů vyšla do ulic, aby dala najevo agresorům, že zde nemají co dělat. 137 občanů, včetně několik z kolínského okresu, přišlo o život a více než 500 bylo vážně zraněno. Tragikomicky vyznívá nedávný názor předsedy středočeských komunistů, právníka a poslance Stanislava Grospiče, který v rozhovoru pro Český rozhlas označil mrtvé za převážně oběti dopravních nehod.
Události srpnových dnů roku 1968 přinesly konec nadějí veřejnosti na získání svobody. Ale zároveň se rozplynuly všechny úvahy o možnosti spojení komunistické ideologie a svobody. Totalitní ideologie, fašismus či komunismus, nelze reformovat do svobodné a demokratické podoby, lze je jen odstranit. Právě okupace z roku 1968 ukázala, že hodnoty komunismu a svobodné společnosti jsou neslučitelné.
Kromě obětí na životech a zdraví přinesla okupace i škody morální. Tisíce lidí přišlo o zaměstnání, emigrovalo nebo nesmělo veřejně říkat svůj názor. I po roce 1968 jsme u nás měli politické vězně, perzekuované na projevení odlišného než komunistického názoru. Až do roku 1989 žila společnost dvojím životem, jedním na veřejnosti, druhým doma.
Važme si naší svobody. Ať nám je dnešní výročí násilné okupace připomínkou, že svoboda není samozřejmostí a stojí za to pro ni vždy něco udělat. Například letos jít k volbám.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *