Putování jako nový fenomén 21. století – výstava ve Staré Boleslavi láká ke zpomalení v rychlé době

V ambitech baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi byla v úterý 27. září za přítomnosti hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové a pražského arcibiskupa Jana Graubnera zahájena výstava Putování za českými světci. Venkovní expozice, na jejíž přípravě a realizaci spolupracoval Středočeský kraj, představuje na patnácti panelech čtyři nejvýznamnější české patrony související s počátky českého státu i zajímavá místa spojená s jejich osobnostmi. Výstava bude ve Staré Boleslavi k vidění do 20. listopadu 2022.

Expozice Putování za našimi světci nabídne zpomalení, zamyšlení i cestu k vlastní identitě ve zrychlené době. První projekt začíná právě ve Staré Boleslavi, která je nejvýznamnějším poutním místem u nás s proslulým reliéfem Panny Marie, považovaným za ochranný obraz země české – palladium. „Čtyřicet let komunistického panování a boj proti náboženství se projevily především v tom, jak je chápáno slovo pouť. Pro většinu naší společnosti je to synonymum lidové zábavy s kolotoči, houpačkami a dalšími atrakcemi známými například z tradiční Matějské pouti v Praze. Že by mělo jít o putování, na jehož konci je uctění Ježíše Krista, Panny Marie a našich národních světců a světic, má připomenout právě tato výstava,“ říká Zdeněk Kuchyňka, historik a autor textů expozice.

Výstavu doprovázejí poutavé fotografie Stanislava Boloňského. Návštěvníci uvidí především aktuální snímky poutních míst spojených se čtyřmi nejstaršími českými světci – sv. Ludmilou, sv. Václavem, sv. Vojtěchem a sv. Prokopem. Výstava připomene, jak jejich pozemský život, tak uctívání po smrti. Mezi historické zajímavosti určitě patří reprodukce rytiny Loretánské kaple v Hájku u Červeného újezdu z roku 1689, nebo fotografie z výstavy Svatováclavské koruny a korunovačních klenotů z roku 1929. Tehdy byly poprvé vystaveny v samostatném československém státě při oslavách tisíciletí mučednické smrti sv. Václava. Zajímavý je také obraz sv. Prokopa nalezený v ruinách sázavského kláštera v roce 1638, označovaný jako světcova pravá podoba.

Výstava vznikla za finanční podpory Středočeského kraje a pod záštitou hejtmanky Petry Peckové. „Ve Středočeském kraji se nachází mnoho historicky významných míst, která leckdy zůstávají ve stínu pozornosti návštěvníků a často i obyvatel samých. Jsem proto ráda, že díky aktivitám Spolku Svatá Ludmila se mohou lidé seznámit nejen s životy českých světců, ale i s historií našeho krásného kraje,“ upřesňuje Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje.

21. století a události posledních let ukazují, že nikdy nebylo poutnictví aktuálnější. Historie poutních míst ve světě sahá až do doby antické, kdy se věřící odebírali do posvátných chrámů zasvěcených bohům s cílem vyžádat si jejich pozornost či přímluvu. U nás poutní tradice zapustila své kořeny ve středověku. Zpočátku se poutí účastnil jen panovník a jeho družina, případně církevní hodnostáři a vyšší šlechta. Již tou dobou byly významnými poutními místy středočeský Levý Hradec, Stará Boleslav, Tetín anebo Praha, tedy místa spojená s prvními českými světci – svatou Ludmilou a svatým Václavem. Vrcholné období gotiky (14. století) přineslo rozmach mariánské úcty a s ním související vznik celé řady lokálních poutních míst, jako je Svatá Hora u Příbrami, Hejnice, Filipov, Dobrá Voda u Nových Hradů a mnohé další.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *