Rozhovor s kandidátem do PS PČR Vojtěchem Munzarem

Rádi bychom Vám představili dalšího z kandidátů do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Pan Ing. Vojtěch Munzar se narodil v roce 1976 v Kladně, kde i bydlí. Vystudoval ekonomii na České zemědělské univerzitě a své odborné znalosti využil i ve své práci. Už v komunální politice v Kladně, kde působil mj. jako náměstek primátora, se úspěšně věnoval řešení palčivých témat, například se stal předsedou bytové komise Svazu měst a obcí. Od roku 2017 je poslancem Parlamentu ČR, kde se stal aktivním předkladatelem i řady významných právních předpisů, například snížení DPH na teplo nebo zrušení daně z nabytí nemovitosti při zachování možnosti odečítat úroky z hypoték z daní. Je ženatý a má dva syny.

 

V roce 2017 jste byl zvolen poslancem za ODS ve Středočeském kraji, ale v politice jste začal dříve, a to na komunální úrovni. Jaké byly Vaše začátky a v čem se lišila tehdejší politika od té dnešní?

Začátky byly jiné, v roce 1997 ještě převládalo nadšení z nově nabyté svobody a myslím, že byl tehdy ze strany lidí větší zájem o věci veřejné. Proto jsem tehdy vstoupil do ODS jako mladý student vysoké školy a následující rok jsem se stal kladenským zastupitelem. Politika se hodně změnila na celostátní i komunální úrovni díky sociálním sítím, které Vás nutí reagovat promptně a psát velmi stručně. Lidé díky tomu mají spoustu informací, ale na druhou stranu jsou jimi přehlceni a už nemají kapacitu promýšlet vše do hloubky. Ale i v politice platí moudrost našich předků „dvakrát měř a jednou řež“. 

 

Hlavní roli v řízení státu zaujímá vždy vláda. Ta je nyní tvořena hnutím ANO a ČSSD, po většinu období s podporou KSČM. Jste tedy s ODS v opozici. Můžete popsat, jak efektivně dokáže i opoziční politik prosadit své záměry?

Pokud je člověk trpělivý a nevzdá se při prvním neúspěchu, tak to možné je. Samozřejmě nejde prosadit úplně všechno, ale někdy se přeci jen něco podaří, buď přímo prosazením vlastního návrhu, nebo tlakem na vládu, aby to sama předložila. Například jsem hned po volbách začal navrhovat zrušení daně z nabytí nemovitosti, nejdříve to vláda sama odmítala, postupně se k tomu přidávaly další strany, až se to minulý rok povedlo. Navíc vláda chtěla lidem zrušit možnost odpočítat si úroky z hypotéky z daní a vzít si ty peníze z jiné kapsy občanů. Mým vlastním pozměňovacím návrhem zůstala tato možnost pro lidi s hypotékou zachována. To pokládám za svůj největší úspěch. A kromě mnoha dalších drobností jsem rád, že se mi podařilo ulehčit živnostníkům formou zvýšení daňových výdajových paušálů na 2 mil. Kč. Ale také to nebylo hned, musel jsem to navrhnout několikrát. A třetím důležitým úspěšným návrhem, na kterém jsme se domluvili s dalšími kolegy, bylo snížit DPH na teplo na 10 % od 1. 1. 2020, což znamenalo, že všichni obyvatelé napojení na CZT nepocítili tak razantní zdražení jako by bylo bez tohoto snížení.

 

Jste jeden z nejvíce interpelujících zákonodárců. Interpelace poslanců na členy vlády patří k nejdůležitějším nástrojům opoziční politiky, přesto je může někdo zpochybnit jako pouhou mediální hru. Jak byste zhodnotil význam interpelací Vy?

Rozhodně to smysl má. Je pravdou, že se často ptáte proto, že chcete na něco upoutat pozornost.  Třeba moje interpelace, která upozornila na nezákonné výzvy novomanželům Finanční správou, aby sdělili pod hrozbou půlmilionové pokuty podrobnosti o své hostině a osobní údaje. Pro mě něco naprosto nepřijatelného, ale ministryně financí to do dneška hájí. A je to právě příklad, na kterém se dá ukázat rozdílnost přístupu k občanům a jejich právům. Často se ale také dotazem a tlakem dá vyřešit spoustu věcí. Dva příklady. Když byly uzavřené provozovny a byla schválena kompenzační podpora pro malé a rodinné firmy, tak na začátku ministerstvo financí neuznávalo za rodinné firmy, pokud majitelé byli ve vztahu tchán/tchyně se zetěm/snachou. Moje interpelace vedla ke změně výkladu a uznaní těchto firem jako rodinných pro potřeby podpory. Dalším příkladem příběh z přelomu roku, že Ministerstvo životního prostředí chtělo prodat budovu v Křivoklátě, kde je jediné informační centrum Křivoklátska a tím by muselo skončit svůj provoz. Díky interpelací a intervencím nás, středočeských poslanců za ODS, ministr Brabec rozhodnutí o prodeji odložil, aby se mohl najít nový způsob financování informačního centra.

 

V mnoha parlamentech světa je poslanec pro své voliče vždy k zastižení a mohou se na něj obracet s mnoha svými problémy. Jak to funguje ve Vašem případě? Jak se mohou lidé obrátit na Vás, když potřebují s něčím pomoci?

Mohou mě navštívit v poslanecké kanceláři, nebo mi mohou poslat dopis, e-mail, případně napsat přes sociální sítě. Hodně komunikuji s lidmi prostřednictvím Facebooku, takže tam si moji stránku mohou najít a přes zprávu mě kontaktovat.

Děkujeme za rozhovor. 

Ing. Vojtěch Munzar, poslanec Parlamentu České republiky (foto – archiv Vojtěcha Munzara)

 

Poslanec Ing. Vojtěch Munzar s rodinou (foto – archiv Vojtěcha Munzara)