Síkela: V zásobnících je miliarda metrů krychlových plynu, což je 30 procent kapacit

Ministr také uvedl, že připravuje návrh zákona, podle kterého obchodníci, kteří nenaplní pronajaté kapacity zásobníků plynu, o ně přijdou, aby je mohl naplnit někdo jiný. Legislativní změnu chce Síkela předložit do konce května.

„Zákon bude pracovat na systému ,use it or lose it‘ (z angličtiny – používej, nebo ztrať), což znamená, že zajistíme do budoucna, aby si obchodníci nerezervovali místo v zásobnících, aniž by ho využívali. Bude to fungovat na principu, že kdo nenaplní zásobník a bude mít pronajatou kapacitu, tak o tu kapacitu přijde a ten zásobník naplní někdo jiný,“ vysvětlil Síkela a potvrdil, že v Česku nenastane situace z Německa, kdy místní pobočka Gazpromu má pronajatou kapacitu a nenaplňuje ji, čímž ohrožuje dodavatele.

Ve stejném termínu plánuje sněmovně předložit změnu zákona, která by umožnila kvůli inflaci a růstu cen energií zavedení speciálního tarifu pro sociálně slabé domácnosti, případně některé provozy.

„Česko plní zásobníky nejrychleji“

V minulém měsíci v zásobnících přibylo 550 milionů metrů krychlových plynu. Účelem nákupů je zabezpečit dostatečné množství plynu před topnou sezonou a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska. „Nejnižší stav zásobníků v letošním roce byl ke konci března, kdy bylo v zásobnících asi 450 milionů krychlových metrů plynu, což je opravdu velmi nízká úroveň. Byla však daná tím, že z těch zásobníků se přes zimu těží. Ono nejde zároveň z těch zásobníků těžit a zároveň do nich plyn vtláčet,“ vysvětlil ministr průmyslu.

K 1. dubnu byla podle něj Česká republika v procentuální naplněnosti zásobníků čtrnáctá ze sedmnácti zemí, které jsou provozovateli přepravní sítě. „A k 1. květnu jsme se posunuli na sedmé místo, přičemž za ten měsíc jsme natlačili do zásobníků více než 550 milionů kubíků plynu, i díky opatřením, která jsme přijali jako vláda. Pokud se podíváte na progresi mezi oněmi zeměmi, tak nikdo neplní zásobníky rychleji, než my,“ upozornil Síkela.

Stát nakoupil na pokyn vlády také poprvé plyn pro státní hmotné rezervy. Síkela nechtěl uvést, kolik ho pořídil. Řekl, že půjde o desítky až stovky milionů metrů krychlových, které budou určeny jako „poslední rezerva“ pro domácnosti a kritickou infrastrukturu. Domácnosti a nemocnice by podle něj ale měly být dostatečně zásobeny i jen ze zásob povinně nakoupených obchodníky.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr ČTK řekl, že správa koupila do zásob 2,4 terawatthodin (TWh) plynu za 8,5 miliardy korun. To potvrdil na Twitteru i Síkela. Podle Švagra se nákup uskutečnil z důvodu rychlého pořízení formou takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění, dodavatelem je společnost ČEZ a v ceně je zahrnuta doprava i skladování. Současně doplnil, že vedle toho má správa nouzové zásoby ropy a ropných produktů, které vydrží na více než tři měsíce fungování státu.

V případě zastavení toku plynu z Ruska by byl podle Síkely problém se zásobováním provozů na plyn náročných oborů, jakými jsou například chemický průmysl a sklářství. Ministerstvo podle něj má plán postupného odpojování výrob podle jejich závislosti na plynu.

Osmdesát procent kapacity bude představovat asi 2,8 miliardy metrů krychlových plynu. Na zimní období se připravují pravidelné kontroly stavu zásob. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) okolní státy disponují většími zásobami. Potřeba je podle něj celkem devět miliard metrů krychlových plynu. Kritizuje také, že stát zásobníky pronajímá, neuvažuje o jejich nákupu. Podle Síkely vláda do nákupů zásobníků investovat nemusí díky systému, který nastavila obchodníkům.

Člen představenstva ČSOB Ján Lučan v pořadu uvedl, že by zásobníky pro stát pronajal na delší dobu pěti let. Pro stát by bylo podle něj také výhodné, kdyby si pronajal kapacity v terminálech LNG plynu. Síkela na to uvedl, že kvůli obchodním podmínkám nemůže uvést, jaké kroky chystá.

O dodávání plynu přes Polsko v pátek jednal ve Varšavě premiér Petr Fiala (ODS). Novinářům řekl, že jednat chce o tom, jak se může ČR podílet na LNG terminálech, jak z těch terminálů dostat zkapalněný zemní plyn do ČR a jak tímto způsobem odbourávat závislost země na Rusku. Síkela už dříve označil za fatální chybu, že minulá vláda neudělala nic pro napojení české plynárenské sítě na polskou. O oživení projektu napojení na Polsko, k jehož terminálu na LNG je z Česka nejblíž, se podle něj nyní jedná na ministerské úrovni i na úrovni náměstků.

Zvýšení minimální mzdy by podle Síkely zatížilo průmysl a obchod

Ministr průmyslu a obchodu se v pořadu vyjádřil i k požadavku odborů na zvýšení minimální mzdy. Podle Síkely by takové zvýšení ohromně zatížilo firmy a obchod. Považoval by ho za velmi nešťastný krok. Uvedl, že navýšení minimální mzdy by zemi posunulo blíže ke stagflaci, tedy stavu vysoké inflace a nízkého hospodářského růstu. Také podle premiéra Petra Fialy by byl takový krok nezodpovědný, diskutuje se ale podle něj o automatické valorizaci minimální mzdy. Zvýšení sumy pro zaměstnance s nejnižší mzdou o 2 tisíce korun na 18 200 korun požaduje kvůli inflaci Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

„Není to něco, co bychom si mohli dovolit při tom rozpočtu, jaký je, a při těch dluzích, které jsme zdědili po předcházející vládě. A nebylo by to ani odpovědné,“ řekl Fiala v neděli. Vláda musí podle něj dbát na to, aby se nezvyšovala inflace, k čemuž by navýšení minimální mzdy vedlo. Minimální mzda je také navázaná na další částky, například zaručenou mzdu určenou pro některé profese.

„My se musíme bavit o tom, jak upravit institut minimální mzdy. Například zvažujeme to, že by tam existovala nějaká automatická valorizace,“ uvedl premiér. Vazbu mezi minimální a zaručenou mzdou by podle něj bylo asi rozumné rozvolnit.

Spotřebitelské ceny se v březnu meziročně zvedly o 12,7 procenta. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.

Síkela uvedl, že vnímá signály odborů a chápe je, vláda se podle něj ale snaží v době zdražování pomáhat adresně, nikoli plošně. Za adresnou pomoc, kterou zastropovala vláda příjmy rodin s dětmi do milionu korun hrubého, označil i diskutovaný příspěvek na dítě do 18 let ve výši 5 tisíc korun. Protože půjde o jednorázovou pomoc, nezatíží budoucí rozpočty, uvedl. Zmínil také, že jeho resort pracuje na zavedení speciálního tarifu na energie pro sociální slabé rodiny.

zdroj: ČT24 Zprávy

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.