„Prudká devalvace liry může ovlivnit rozhodnutí investorů do Turecka jít, případně může ovlivnit jejich zájem o naše aktiva, takže to může ovlivnit náš prodejní proces,“ vysvětluje mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková.
Obezřetné jsou i jiné české firmy „Naše podniky žádají financování v pevných měnách, ať už jsou to eura nebo dolary,“ vzkazuje ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu Marie Vopálenská.
„Neočekáváme, že by to pro nás bylo kritické, ale už teď je vidět, že se ty zakázky oddalují,“ popisuje Vopálenská. Dvacátá největší ekonomika světa pro zahraniční firmy potenciál má, přímých zahraničních investic ale v Turecku ubývá. Na vině je kromě inflace také autoritářské vedení země.
Erdogan ekonomice nerozumí, tvrdí expert
Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že vede ekonomickou válku za nezávislost. Podle řady odborníků ale jeho kroky turecké ekonomice spíš škodí. V úterním rozhovoru pro státní televizi TRT prezident slíbil, že až do voleb v roce 2023 budou v zemi nízké úroky.
Věří, že nižší náklady na úvěry podpoří turecké hospodářství. Podle ekonomické teorie nicméně nízké úroky pohánějí vysokou inflaci. Ta se v Turecku pohybuje okolo dvaceti procent. Erdogan na levných půjčkách přesto trvá. Odejít proto museli ti zástupci centrální banky, kteří se jeho politice brání.
„Čelíme důsledkům toho, že nad celou ekonomikou vládne jeden člověk, a ten ekonomice vůbec nerozumí,“ myslí si turecký ekonom Erdal Sağlam. Prezident ztrácí důvěru nejen investorů, ale i voličů. Mnoho lidí se totiž kvůli inflaci a devalvaci zbavuje tureckých lir. V bankách mají v domácí měně už jen třetinu úspor.
zdroj: ČT24 Zprávy