Ukrajina vyplnila dotazník ke kandidatuře do Evropské unie. Rusko vyhostí bulharské diplomaty

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dotazník předala ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během své návštěvy v Kyjevě 8. dubna. „Stojíme při vás a vašem evropském snu,“ řekla tehdy von der Leyenová a slíbila urychlení rozhodovacího procesu.

Kyjev požádal o členství v Evropské unii krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise. Agentura DPA podotýká, že vstupní proces připojení se k bloku 27 zemí je dlouhý a komplikovaný – i kdyby EK žádost vyhodnotila pozitivně, před začátkem podrobných rozhovorů o přistoupení musí kandidátskou zemi schválit všechny členské státy.

„Dnes mohu oznámit, že ukrajinská strana dokončila vyplňování dokumentu,“ oznámil Žovkva v neděli večer. „Očekáváme, že doporučení… bude pozitivní, a potom bude vše záležet na členských státech EU,“ dodal.

Podle Žovkvy Ukrajina očekává, že status kandidátské země získá na zasedání Evropské rady 23. až 24. června.

Ruská federace vyhostí bulharské diplomaty

Ruské ministerstvo zahraničí si v pondělí předvolalo bulharského velvyslance s cílem vyhostit jeho bulharské spolupracovníky. „Byla mu předána nóta ministerstva o prohlášení zaměstnanců bulharského velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí osoby,“ stojí v krátkém oznámení ruské diplomacie s tím, že přesný počet nežádoucích lidí zatím neupřesnila.

Bulharsko prohlásilo 18. března deset ruských diplomatů za nežádoucí s odůvodněním, že prováděli činnosti neslučitelné s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Tento obrat se obvykle používá pro výzvědnou činnost.

Šlo o další z řady vyhoštění ruských diplomatických pracovníků z této balkánské země. Začátkem března Sofia označila za nežádoucí osoby dva ruské diplomaty, které bulharské úřady obvinily ze špionáže. Na začátku dubna pak oznámila vyhoštění hlavního tajemníka ruské ambasády, kterého podezřívá ze zapojení do špionáže.

Bulharsko, které je členskou zemí Evropské unie i Severoatlantické aliance, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu zintenzivnilo vyšetřování týkající se národní bezpečnosti, připomněla už dříve agentura Reuters. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přikročila k vyhošťování ruských diplomatů řada evropských států.

Bulharsko udržuje s Ruskem široké ekonomické a kulturní styky, od roku 2019 ale tyto vztahy poškozují špionážní aféry. Loni v dubnu vyhostila Sofia šest ruských občanů kvůli podezření, že byli zapojeni do výbuchů v muničních skladech v letech 2011 až 2020. Cílem těchto akcí bylo podle Bulharska zastavit dodávky munice na Ukrajinu a do Gruzie.

Putin jednal po telefonu s Abbásem

Podle palestinských zdrojů Putin v telefonickém rozhovoru s Abbásem mimo jiné přislíbil, že Rusko bude pokračovat ve vývozu pšenice a dalších potravin na palestinská území i do dalších regionů Blízkého východu.

„Vladimir Putin informoval (Abbáse) o probíhající speciální vojenské operaci na ochranu Donbasu a o rozhovorech mezi ruskými a ukrajinskými představiteli,“ uvedl Kreml podle agentury TASS, podle níž telefonát iniciovala palestinská strana. Speciální vojenskou operací označuje Kreml ruskou invazi na Ukrajinu.

Abbás s Putinem hovořili také o eskalaci ve východním Jeruzalémě, kde se o víkendu stovky palestinských radikálů střetly s izraelskou policií. Napětí se tam zvyšovalo už několik týdnů kvůli operaci izraelské armády, která na okupovaném Západním břehu provádí razie proti radikálům. Při nich izraelští vojáci zabili nejméně patnáct Palestinců.

Ruský prezident a palestinský lídr vyjádřili podle Kremlu naději, že eskalace se brzy uklidní. Hovořili také o nutnosti znovu zahájit izraelsko-palestinský dialog. Oba podporují jednání v rámci takzvaného blízkovýchodního kvartetu, což jsou zástupci Ruska, Spojených států, OSN a Evropské unie, kteří se snaží zprostředkovat ukončení izraelsko-palestinského konfliktu.

zdroj: ČT24 Zprávy

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.