Snad každý týden dochází k tomu, že soudce z jakéhokoliv typu soudní instituce zruší některé protipandemické opatření. Zatím posledním příkladem je včerejší rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým zrušil vyhlášku o nošení respirátorů. Soudce mj. konstatoval: „V právním státě není možné, aby moc výkonná nerespektovala jasně vyjádřený názor soudu a kladla překážky moci soudní při dbání na dodržování zásad demokratického právního státu, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“
Českým problémem tedy nejsou ani tak přijatá opatření, na kterých se víceméně shoduje celá Evropská unie, ale jejich realizace a soulad vyhlášek s Ústavou a právním systémem. Základem každé stabilní společnosti je úcta k právnímu řádu, a to nejen ze strany občanů, ale stejně tak i ze strany vlády a dalších orgánů veřejné správy. Pokud se podíváme například na sousední Německo, kde byla racionální opatření rovněž několikrát velmi přísná, zjistíme, že zásady ochrany před virem stanovuje každá zemská vláda sama, přestože i na federální úrovni existuje ministerstvo zdravotnictví. Velká odpovědnost se nechává zemským vládám, aby reagovaly podle aktuální pandemické situace v německých regionech.
Pohled na webové stránky jednotlivých spolkových zemí nám ukazuje, že na prvním místě jsou vždy shromážděny přehledně všechny vyhlášky a zákonná opatření. A tyto dokumenty jsou v platnosti řadu měsíců – například v sousedním Bavorsku je aktuální nařízení o nošení ochranných pomůcek v platnosti již od března tohoto roku (naše vyhláška za tu dobu již zaznamenala několik verzí změn a několik úprav na základě soudního rozhodnutí).
Důsledky jasně formulovaných předpisů jsou pro občany zřejmé – vědí, co lze, jak se chránit, kam je třeba nosit roušku či jak probíhá očkování. Předvídatelnost a právní stabilita jsou základem demokracie. Časté změny, navíc vynucené soudní cestou, svědčí i jediném: současná česká vláda není schopna připravit ani několikastránkovou vyhlášku o užívání ochranných pomůcek, aby ta byla v souladu s českým právem. Trochu smutné zjištění, zvlášť, když ministrem zdravotnictví je momentálně (stejně jako například před rokem) právník.
Nadcházející volby budou jistě o střetu názorů a koncepcí. Podstatné ale bude, aby nová vláda věnovala větší úctu a respekt právu a právním předpisům, a aby všechna nařízení byla nejen v souladu s našimi právy, zákonem a zdravým rozumem, ale aby byla rovněž srozumitelná a všem občanům jasná.