Již zítra nastává takzvaný Velký pátek – jedna z významných součástí křesťanských Velikonoc. Velký pátek je ale spojený také s řadou lidových a jiných tradic. Co se na Velký pátek odehrává a jaký je jeho význam?
Velký pátek 2023 – co je to Velký pátek?
Velký pátek v roce 2023 připadá na 7. dubna. Po něm následuje 8. dubna Bílá sobota, která 9. dubna přejde v Neděli vzkříšení. Velký pátek slaví naprostá většina křesťanů po celém světě, a připomínají si tím den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Velký pátek je pátkem takzvaného Svatého týdne, a zároveň také součástí velikonočního tridua. Křesťanské Velikonoce jako takové mají ale pochopitelně mnohem delší trvání. Velikonoční triduum je završené takzvanou Nedělí vzkříšení, po ní následuje týden, který končí Bílou nedělí, a v jehož průběhu věřící slaví Kristovo vítězství nad smrtí.
Velký pátek – křesťanský původ
Velký pátek je také důležitým dnem pro křesťanskou církev. Tento den se slaví jako památka na největší událost křesťanské historie a je také příležitostí k zamyšlení nad významem Kristovy oběti. Církev také používá tento den k připomenutí poselství lásky, milosrdenství a odpuštění.
Pro mnoho věřících je Velký pátek dnem, kdy se zastaví a přemýšlí nad vlastním životem. Je to den, kdy se člověk může zamyslet nad svými chybami a nedostatky, přemýšlet nad tím, jak se může zlepšit a jak může být lepším člověkem. Je to také den, kdy se mohou lidé uctít památku těch, kteří obětovali své životy za jiné.
V některých zemích se na Velký pátek konají procesí a obřady, které připomínají ukřižování Ježíše Krista. Jedním z nejznámějších obřadů je například Via Crucis, tedy křížová cesta, která symbolizuje cestu, kterou Kristus musel projít na cestě k ukřižování. Během této křížové cesty se lidé modlí a přemýšlí nad jednotlivými zastaveními, která představují různé momenty z Kristovy poslední cesty na horu, kde byl ukřižován.
Celkově je Velký pátek důležitým dnem pro křesťanskou víru a pro mnoho věřících je to čas zastavení se a přemýšlení nad významem Kristovy oběti. Tento den také připomíná důležitost odpuštění, milosrdenství a naděje, která nás může vést k novým začátkům.
Velký pátek je připomínkou odsouzení a ukřižování Ježíše Krista a jeho uložení do hrobu. Z něj podle Písma vstal třetí den.
Tradice na Velký pátek
Na velký pátek se v řadě kostelů neslaví mše svatá jako taková, do kostela si ale můžete zajít na takzvané Pašije, při kterých se čtou příslušné úryvky z biblického Janova evangelia. V rámci obřadů se konají také přímluvné modlitby, eucharistie – tedy přijímání – se ale na Velký pátek nesvětí. Podává se pouze eucharistie, která byla proměněna na Zelený čtvrtek. Na Velký pátek by se až na výjimky neměly konat ani pohřební obřady. Spousta věřících drží na Velký pátek přísný celodenní půst. V řadě zemí ve světě je Velký pátek dnem pracovního klidu, v některých zemích se na Velký pátek nesmí konat sportovní a taneční akce. U nás byl Velký pátek státním svátkem do 50. let, poté byla tato tradice obnovena v roce 2016. Na některých místech – pokud je to technicky možné – je postava Krista na Velký pátek sňata z kříže a nahrazena bílým plátnem.
Z oltářů mizí kříže, svíce, pokrývky a další výzdoba, bohoslužby se obvykle konají ve tři hodiny odpoledne, protože právě v tuto dobu Ježíš podle Bible vydechl naposledy. V kostelích bývá při velkopátečních obřadech obvykle slyšet jen lidský hlas – měly by utichnout zvony, zvonky, varhany a případně další nástroje.
Zvyky na Velký pátek
S Velkým pátkem je spojená celá řada lidových zvyků. Některými městy a vesnicemi prochází například průvody s řehtačkami, jejichž zvuk má nahradit zvony, které podle pověry „odletěly do Říma“. Někteří lidé na Velký pátek dodržují tradici koupání v potoce, jehož voda je má ochránit před nemocemi. Traduje se, že na Velký pátek se otevírají jeskyně a hory, které vydávají své poklady – o tom ostatně vypráví i báseň Karla Jaromíra Erbena. Podle některých tradic by hospodyně na Velký pátek neměly prát, aby si ruce nemáčely v Kristově krvi. Dříve se na Velký pátek v kuchyních nerozdělával oheň a nevařilo se.
V minulosti měli hospodáři na Velký pátek ve zvyku bouchat cepem o zem, což mělo vyhnat krtky a zajistit úrodnější půdu. Naši předkové toho na Velký pátek příliš mnoho neudělali, protože se řídili pořekadlem „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“
Zdroj obrázků: Pexels, Unsplash