Většina českých jehličnanů je ve špatném stavu. Viníkem je sucho a kůrovec, ukazuje výzkum

Ústav vyhodnocuje míru takzvané defoliace, tedy úbytku jehličí nebo listí, na reprezentativním vzorku více než deseti tisíc dospělých stromů, tedy stromů starších 59 let. Podle míry ztráty se rozdělují do čtyř kategorií. V českých lesích stále převládají jehličnaté stromy, podle dat ministerstva zemědělství v roce 2020 zabíraly přes sedmdesát procent plochy lesů.

Listnaté stromy jsou podle monitoringu výrazně zdravější. Zhruba polovina stromů spadala do kategorie, které chybělo jedenáct až pětadvacet procent listí. Šestadvacet až šedesát procent listí chybělo zhruba třetině stromů. Téměř třináct procent listnatých stromů spadalo do kategorie, které chybělo méně než jedenáct procent listí a jsou považovány za zcela zdravé.

PŘÍČINY PROBLÉMU
Podle vědců za špatný zdravotní stav stromů může hlavně sucho, kůrovcová kalamita a znečištění ovzduší. V českých lesích je početně nejvíce zastoupenou dřevinou smrk, který roste na téměř polovině plochy lesů. Petr Fabiánek z VÚHLM upozornil na to, že od roku 2009 se smrky postupně zotavovaly, ale v roce 2015 přišla změna k horšímu hlavně kvůli kůrovci, který se rozšířil na celé území ČR i do poloh s nadmořskou výškou přes 900 metrů.

Podle monitoringu loni přes šedesát procent smrků spadalo do kategorie stromů, kterým chybí šestadvacet až šedesát procent jehličí. Aktuální situace může být i horší, než ukazují data.

„Uváděné hodnoty silně poškozených stromů nemusí odpovídat skutečné výši. V intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením totiž často dojde k odtěžení těchto stromů. Nemohou tak být zahrnuty do hodnocení,“ dodal Fabiánek.

KÁCET SE MUSÍ, DŮLEŽITÉ JE, KDE
V ČR se podle Českého statistického úřadu loni vykácelo přes třicet milionů metrů krychlových dřeva a přes šestaosmdesát procent vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Na České zemědělské univerzitě vznikl projekt s názvem Chytrá lesní krajina, který studuje, jak se bude česká příroda v budoucnu měnit a jak se lze na změny připravit s využitím moderních technologií.

Vznikl pilotní projekt na rozloze 1725 hektarů v okolí Jevan ve středních Čechách, kde bude do přírody instalována síť senzorů, které budou sbírat data například o změnách vlhkosti či vývoji teploty v jednotlivých částech lesa při extrémním počasí. Vyhodnocovat je má umělá inteligence v datovém centru, kam se budou údaje přenášet pomocí 5G sítě. Projekt počítá také s využitím dronů.